J. Čihák (Sobota 12. března 2011)
Český rozhlas, zaniklé skály: "Několik pražských skal zahrnovalo podobně jako dnešní Vyšehrad až do koryta řeky, a vytvářelo tak velmi malebnou, dnes již zničenou scenérii.
Poměrně nedávno (až v 18. století) byla z vojenských důvodů odlámána Barrandova skála a vytvořena pod ní pobřežní komunikace. Dřívější silnice vedla Čertovou strouhou a Malou Chuchlí přes návrší u Filmového studia Barrandov do Hlubočep.
Branická skála byla odlámána už před několika staletími a její původní tvar není možné zrekonstruovat. Podle obrazu J. Mánesa z roku 1834 si ji můžeme představit jako analogii Vyšehradu, ovšem s několika vchody do jeskyň. Rovněž Zlíchovská skála s tehdejším kostelem sv. Filipa a sv. Jakuba spadala přímo k břehu Vltavy.
Na Novém Městě nalézáme tři téměř zaniklé význačné skály. Jedná se především o mohutné skalnaté návrší Skály ši Skalky s Emauzským klášterem a se skalnatým hřbetem, pokračujícím ke kostelu sv. Jana Nepomuckého a dále k Vlčí bráně u kláštera sv. Kateřiny. Velkolepou, ale zničenou dominantou pražského břehu byla Břežská skála, která sahala od kostela sv. Václava na Zderaze až k řece. Její celková výška byla okolo 20 metrů. Menší skála vystupovala v Resslově ulici a další skalnaté výchozy byly k nepoznání odlámány pod horou sv. Apolináře, ve Viniční ulici a prakticky na všech místech, kde skála vystupovala až na povrch."
Také lze uvažovat o zúžení vltavského koryta pod letenským svahem.
Husinec, skála u Vltavy.
Poměrně nedávno (až v 18. století) byla z vojenských důvodů odlámána Barrandova skála a vytvořena pod ní pobřežní komunikace. Dřívější silnice vedla Čertovou strouhou a Malou Chuchlí přes návrší u Filmového studia Barrandov do Hlubočep.
Branická skála byla odlámána už před několika staletími a její původní tvar není možné zrekonstruovat. Podle obrazu J. Mánesa z roku 1834 si ji můžeme představit jako analogii Vyšehradu, ovšem s několika vchody do jeskyň. Rovněž Zlíchovská skála s tehdejším kostelem sv. Filipa a sv. Jakuba spadala přímo k břehu Vltavy.
Na Novém Městě nalézáme tři téměř zaniklé význačné skály. Jedná se především o mohutné skalnaté návrší Skály ši Skalky s Emauzským klášterem a se skalnatým hřbetem, pokračujícím ke kostelu sv. Jana Nepomuckého a dále k Vlčí bráně u kláštera sv. Kateřiny. Velkolepou, ale zničenou dominantou pražského břehu byla Břežská skála, která sahala od kostela sv. Václava na Zderaze až k řece. Její celková výška byla okolo 20 metrů. Menší skála vystupovala v Resslově ulici a další skalnaté výchozy byly k nepoznání odlámány pod horou sv. Apolináře, ve Viniční ulici a prakticky na všech místech, kde skála vystupovala až na povrch."
Také lze uvažovat o zúžení vltavského koryta pod letenským svahem.
Husinec, skála u Vltavy.

Kniha HAJDY NA HRAD