Z. Homola (Úterý 2. září 2008)

Já jsem odpoledne, když jsem neměl přístup k netu, litoval, co jsem napsal, uvažoval jsem o témže, ale naopak, že třeba dříve existovala slova pro věci konkrétní (třeba věštírna), než pro abstraktní - věštba, ptát se atd. Ale nevím, nemám nastudované, co se o tom ví.
No v tuhle chvíli jsem si vzpomněl na slovo vraga, na které jsem narážel při německém výkladu slov kolem fraga (no ono se dnes německy v čte f, ale tuším se to zaměňovalo obecně), koukám tedy do českého ethymologického slovníku V. Machka a co nevidím: vrážě je los, vrážiť věštit, vražba věštba.
Vráž, vrág či vorgЪ je zase praslovansky rokle.
A vrah, vrag, praslovansky vorgЪ je krom vraha nepřítel, ďábel, v germánštině vargr je vlk, warg je lupič, což je odvozeno z keltského ga wargjan - zločinec byl vlkem na posvátném místě. No nic tím nechci říct, jen pro doplnění.