Z. Homola (Úterý 2. září 2008)

S těmi gramatickými tvary bych si hlavu nelámal, těch nářečí bylo, nota bene před 1500 lety... Nicméně, kdyby šlo opravdu o oraculum, tak bych očekával nějaké složené slovo či příponu, ne věštit, věštba, ale věštírna, tedy třeba fragárna, frághaus ap. ;).
Těch hřbetů sestupujících k Vltavě jsem teď maně napočítal od Zbraslavi po Zámka asi dvacet, všechny vyhlížejí svým způsobem magicky - když chceme. Čím mohla být pozoruhodná právě Praha, tedy Opyš? Možná byla tak kamenitá (či vypálená, vypražená), že tam nerostl ani v dávných dobách prales, a tak již v pravěku to mohla být dobrá pozorovatelna, z Žiži bylo paprskovitě vidět do mnoha pražských údolí, byla tam ona magická studánka na hřebeni atd. Svého času jsem spekuloval, zda tam nemohl být rondel s astronomickým účelem, dejme tomu že by pražské kopce, skály či údolí vedly nějakými astronomicky důležitými směry, ale to se nezdálo, i když, něco takového tu někde být muselo.
Pokud dnes jako turisté scházíme v pusté krajině k řece, zpravidla se nám nechce do zarostlých či bažinatých roklí, a zkoušíme jít horem, kam to jde, sestup buď je možný, nebo ne. Řekl bych, že zrovna Opyš takhle mohla fungovat, že tam byl vhodný sestup k řece. Ovšem sejít Letnou k holešovickému brodu bylo asi ještě snazší...
No napadá mě vlastně, že člověk má na paměti tu středověkou či renesanční Prahu, která se rozkládala na Hradčanech a Starém a Novém Městě, ale v době, o kterou nám jde, byla zřejmě relativně hustě osídlena i oblast Dejvic a Bubenče. A tudíž byl hrad Praha v centru tohoto osídlení s kruhovým výhledem ze Žiži po celém tomto území.
Co se týče Friggy, tehdy jsem na té stránce o původu Prahy zase spekuloval o keltské Brighid, která měla podobnou funkci i jméno...