Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Neděle 6. února 2011)
Jestli jsem stať O vývoji Prahy držel v ruce, tak jsem jí po rychlém prolistování odložil. Nevzpomínám si, a takových knih bylo více. Nechci Vás před dočtením revizního výzkumu v CP 3 ovlivňovat, ale já ho přečetl asi tři a půlkrát :-).
1. Hrobní a jiné funkce prvních kostelů: Když byly, zejména po válce, nalézány zbytky malých předrománských kostelů, tak si badatelé vzpoměli na své návštěvy u babičky na venkově za mlada. Tam viděli hřbitovní kaple stejné velikosti, a tak se zrodily úvahy o "hřbitovní funkci" těchto kostelů. Větší kostely pak museli mít "knížecí funkci". Absurdním vyvrcholením je úvaha, že Václav postavil II. fázi rotundy o průměru 13 m jako svoje mauzoleum, protože mauzolea se ve středomoří stavěla jako centrály. Podle mne stavěl kníže prostě "kostel", a ten byl tak velký, jaký si mohl dovolit. Když se Spytihněv ujal vlády po nadvládě Moravanů, tak se Pražský hrad, dle mne, nalézal v asi takovém stavu, jako když přišel Karel IV. do Čech. Postavil tedy malý kostel a podle dendrochronologického datování pořádné opevnění až asi o deset let později. Pak náhle roku 921 založil Vratislav velkou baziliku sv. Jiří, protože on na to měl. Přemyslovci totiž, podle mne, ovládli roku 908/909 jižní Čechy a získali monopol na obchod s rakouskou solí. Hrobní funkci bych vyloučil, obzvláště když nebyly nalezeny kůlové jamky po dřevěném přístřešku. Rovněž kombinace zděné a omítnuté tumby s dřevěným přístřeškem nejde moc dohromady.
2. Co je nesporné: Antropologický výzkum s datováním náušnic Spytihněvovy manželky určuje, že se jedná skutečně o Spytihněva. Revizní výzkum zase určuje, že první fáze spadá rámcově do přelomu 9. a 10. století. Pak je stavebníkem Spytihněv a ten je zde také pohřben. Kostel byl založen ještě před vybudováním vnitřní hradby, takže nebyl v předhradí, ale na akropoli, vlevo za její bránou. Jestliže Borkovský prosadil svůj názor, který není objektivně přesvědčivý, tak to vedlo k vytváření hypotéz, které mohou být ještě více subjektivní. To je asi normální a musíme si na to zvyknout, ale zároveň takové hypotézy nebrat vážně.
Nešlo by to, prosím, ještě "něco udělat" s textem v CP 3 o rotundě? Tu bych chtěl dotáhnout a udělat si jasno. U sv. Jiří a kapli P. Marie nic nového nepředpokládám, pouze nové vyhodnocení starých nálezů. Někde jsem dříve četl, že J. Frolík zde rovněž zpochybňuje Borkovského datování podle nové chronologie nalezených keramických střepů. Jenže Borkovského základní datování a stratigrafie zde nemá chybu, a jestli, tak jsem to zpracoval již ve své knize.
1. Hrobní a jiné funkce prvních kostelů: Když byly, zejména po válce, nalézány zbytky malých předrománských kostelů, tak si badatelé vzpoměli na své návštěvy u babičky na venkově za mlada. Tam viděli hřbitovní kaple stejné velikosti, a tak se zrodily úvahy o "hřbitovní funkci" těchto kostelů. Větší kostely pak museli mít "knížecí funkci". Absurdním vyvrcholením je úvaha, že Václav postavil II. fázi rotundy o průměru 13 m jako svoje mauzoleum, protože mauzolea se ve středomoří stavěla jako centrály. Podle mne stavěl kníže prostě "kostel", a ten byl tak velký, jaký si mohl dovolit. Když se Spytihněv ujal vlády po nadvládě Moravanů, tak se Pražský hrad, dle mne, nalézal v asi takovém stavu, jako když přišel Karel IV. do Čech. Postavil tedy malý kostel a podle dendrochronologického datování pořádné opevnění až asi o deset let později. Pak náhle roku 921 založil Vratislav velkou baziliku sv. Jiří, protože on na to měl. Přemyslovci totiž, podle mne, ovládli roku 908/909 jižní Čechy a získali monopol na obchod s rakouskou solí. Hrobní funkci bych vyloučil, obzvláště když nebyly nalezeny kůlové jamky po dřevěném přístřešku. Rovněž kombinace zděné a omítnuté tumby s dřevěným přístřeškem nejde moc dohromady.
2. Co je nesporné: Antropologický výzkum s datováním náušnic Spytihněvovy manželky určuje, že se jedná skutečně o Spytihněva. Revizní výzkum zase určuje, že první fáze spadá rámcově do přelomu 9. a 10. století. Pak je stavebníkem Spytihněv a ten je zde také pohřben. Kostel byl založen ještě před vybudováním vnitřní hradby, takže nebyl v předhradí, ale na akropoli, vlevo za její bránou. Jestliže Borkovský prosadil svůj názor, který není objektivně přesvědčivý, tak to vedlo k vytváření hypotéz, které mohou být ještě více subjektivní. To je asi normální a musíme si na to zvyknout, ale zároveň takové hypotézy nebrat vážně.
Nešlo by to, prosím, ještě "něco udělat" s textem v CP 3 o rotundě? Tu bych chtěl dotáhnout a udělat si jasno. U sv. Jiří a kapli P. Marie nic nového nepředpokládám, pouze nové vyhodnocení starých nálezů. Někde jsem dříve četl, že J. Frolík zde rovněž zpochybňuje Borkovského datování podle nové chronologie nalezených keramických střepů. Jenže Borkovského základní datování a stratigrafie zde nemá chybu, a jestli, tak jsem to zpracoval již ve své knize.
