ZH (Neděle 6. února 2011)

Neznáte stať O vývoji Prahy v raném feudalismu Vladimíra Píši z r. 1965 ve Staletá Praha?
Teď nevím, kde jsem četl o tom, jak Borkovský prosadil svou tezi o ztotožnění kostelíku Na baště s Bořivojovým kostelem P. Marie, přestože to většina badatelů odmítala, s odstupem prý lze soudit, že ti se jen nechtěli vzdát svých zažitých hypotéz.
Píša ovšem žádnou hypotézu nemá, o kostelu Na baště hovoří jako o hrobní kapli, čtvrtém to kostelu na Hradě po Bořivojově neidentifikovaném, Vratislavově Jiřím a Václavově Vítu, všechny hypotézy včetně Hájkova Týna bere vážněji než tu o hrobní kapli.

Nebyl jsem zatím schopný celou stať o kostele Na baště v CP3 důkladně prostudovat, jen něco namátkou a souhrn, překvapením je pro mě, že to polygonální zdivo v oblasti apsidy, původně přikládané apsidě starší fáze, je jen základ oné polokruhové apsidy ze stejné stavební fáze. Nevím, jestli bylo diskutováno, že tumba mohla být v dřevěné kapli. Přijde mi to celé jako začarovaný kruh, jako by se něco dokazovalo důkazem, který vznikl na podkladě toho něčeho.

Pro nás je dobré, že nejsme zatížení dogmatem, že kostelík založil Bořivoj, ani že je v něm pohřben zrovna Spytihněv se Spytihněvovou, ti to jsou jen proto, že Ludmila a Vratislav jsou v Jiřím a Václav v rotundě, takže na ně vybyl Černý Petr. Maně mě napadá Boleslav, třebas mu za to, co provedl, postavili hrobní kapli za zdí... No, to by asi bylo zas moc pozdě.