Jan Cinert (Sobota 5. února 2011)

Mým omylem byla domněnka, že stavební vývoj kostela Na baště je oproti sv. Jiří nezajímavý, je to také pěkné dobrodružství. Měl jsem se jím zabývat již dříve a nevycházet pouze z Borkovského určení a datování obou fází. Také musím vzít zpět část svého předchozího příspěvku. Často uváděná domalovaná fotografie není správně, stejně jako Borkovského půdorys. Na ní je výškový předěl mezi západní a východní částí, který vůbec neexistuje. Malíř se trochu spletl.

Závěr hloubkové kontroly revizního výzkumu z roku 1997 je tento. Je to opravdu výborně uděláno a nelze nalézt žádné pochybení. Ocenit je třeba také autorovo povzdechnutí, že podle nálezových okolností by bylo lepší posunout vznik kostela do doby trochu pozdější, nežli přikazuje oficiální výklad v letech 882 - 884. Nedá se nic změnit na skutečnosti, že pozůstatkem I. fáze je velká kamenná tumba, do ní vložená hrobka Spytihněva I. s manželkou, nejspodnější část základového zdiva severovýchodního nároží a část upraveného nejnižšího základového zdiva apsidy na severní straně. Uváděná podoba kostela, tedy II. fáze, pak náleží až do 11. století s následnými úpravami. Tím se to celé časově posouvá a odpadá moje hypotéza, vycházející z Borkovského datování, o Bořivojově předchůdci, který měl být stavebníkem I. fáze. Kostel tedy založil až Spytihněv I., jako druhý kostel Pražského hradu. Stále zůstává trochu nejasný skutečný smysl velké kamenné tumby uprostřed kostela, která je na hrobku příliš monumentální a výše posazená, avšak na samostatný kostel příliš malá a nízko založená. I opatrná interpretace (Borkovský, Frolík), že se asi jednalo o hrobku se mi moc nezdá, kvůli náročnosti vytvoření velkých kamenných desek na zaklopení. Troufnu si alespoň drobný přídavek. Východní závěr I. fáze byl asi pravoúhlý a úpravou jeho základu vznikl polygonální základ pro válcovou apsidu II. fáze.