Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Sobota 29. ledna 2011)
Přátelé nezlobte se, ale takovou literaturu já již vyloženě nesnáším. Její podstatou je přimíchání trochu záhadologična s "novými odhaleními" že Kosmas od někud opisoval, do oficiálního výkladu a datace. To jenom zamotává hlavu.
Už dávno si historici všimli, že postavení rotundy Václavem nemá logiku, protože tak měl učinit hned po dostavění kostela sv. Jiří. Nelze pak nalézt přijatelné vysvětlení proč by to měl činit. Zůstává tedy zdůvodněním pouze "rámě sv. Víta" přijaté od Jindřicha I. v roce 929. O relikvii je zmínka až, tuším, ze 13. století a pak v Kristiánově legendě z poč. 14. století. Celé je to pak nesmyslné. Není jednoduší se na to vykašlat a vycházet ze skutečně jasných informací a logického uvažování?
Kostel Na baště: Vždycky mám problém jak něco napsat tak, abych se někoho nedotkl uváděním známých a tím přebytečných informací a zároveň aby text byl dostatečně srozumitelný. Včera jsem se například podíval na článek "Kněžna Drahomíra, Stodorany a Drahůš". V době vzniku mi připadal celkem jasný, nyní jsem viděl, že je to docela slušný zmatek a je dobré ho celkově upravit. Proto jsem vděčný za jakoukoliv připomínku k doladění výstižnosti textu. Nějak poznatky o kostelu Na baště doplním.
Jestliže Bořivoj postavil první rotundu P. Marie, tak nemohl zároveň postavit první podélný kostel, snad také P. Marie. Tím je dáno, že tak mohl učinit pouze jeho předchůdce, jestliže druhou fázi postavil jeho syn Spytihněv. Z revizního výzkumu vyplývá, že dosavadní fáze I. je vlastně dvěmi fázemi. Tím se pouze mění přiřazení stavebníků k jednotlivým fázím (nyní třem), nikoliv jejich posloupnost. Ve své knize jsem ještě vycházel z uváděného přiřazení poslední fáze ke Spytihněvovi. V tom jsem se mýlil, ale na celkové teorii to nic nemění. Proto není rozpor mezi mojí teorií a novým stanovením jednotlivých fází.
Řez základy západní zdi nemám. Klasové zdivo se zpravidla používalo jako nejnižší základová vrstva. To proto, aby neklouzalo po povrchu, jako by to dělalo vodorovné položení kamenů. Nedělali to však všichni, takže se jednalo osobní zkušenost, pouze někdy dále předávanou a uplatňovanou. Potom by zmíněné klasové zdivo mělo být nejnižší vrstvou kostela z 11. století, čili původní fáze II., nyní posledního kostela, který s námi sledovaným obdobím nemá nic společného. To je stejné jako závěr J. Frolíka. Jenže on k tomu přidává, že pak není jisté, jestli ostatky Spytihněva jsou skutečně jeho. Jak ze všeho vyplývá, není k pochybnostem důvod, jestliže se vzdáme víry v postavení kostela Na baště Bořivojem.
Rotunda II.: Už je dáno, že udělám o rotundách samostatný článek, aby vysvětlení bylo dostatečné. Azimut 76.9°-71.1° je výsledkem zohlednění detailů. Ten který zřejmě ovlivnil již K. Hilberta, je zbytek vnější stěny lodi vlevo od jižní apsidy. Je vychýlený od rekonstruované lodi vycházející z uvažované souměrnosti obou rotund. Druhým je průběh "nesuhlasného zdiva" pod Vaším doplněným azimutem maltové kry 76,2°. Vpravo mělo také končit v koutě zdi.
Už dávno si historici všimli, že postavení rotundy Václavem nemá logiku, protože tak měl učinit hned po dostavění kostela sv. Jiří. Nelze pak nalézt přijatelné vysvětlení proč by to měl činit. Zůstává tedy zdůvodněním pouze "rámě sv. Víta" přijaté od Jindřicha I. v roce 929. O relikvii je zmínka až, tuším, ze 13. století a pak v Kristiánově legendě z poč. 14. století. Celé je to pak nesmyslné. Není jednoduší se na to vykašlat a vycházet ze skutečně jasných informací a logického uvažování?
Kostel Na baště: Vždycky mám problém jak něco napsat tak, abych se někoho nedotkl uváděním známých a tím přebytečných informací a zároveň aby text byl dostatečně srozumitelný. Včera jsem se například podíval na článek "Kněžna Drahomíra, Stodorany a Drahůš". V době vzniku mi připadal celkem jasný, nyní jsem viděl, že je to docela slušný zmatek a je dobré ho celkově upravit. Proto jsem vděčný za jakoukoliv připomínku k doladění výstižnosti textu. Nějak poznatky o kostelu Na baště doplním.
Jestliže Bořivoj postavil první rotundu P. Marie, tak nemohl zároveň postavit první podélný kostel, snad také P. Marie. Tím je dáno, že tak mohl učinit pouze jeho předchůdce, jestliže druhou fázi postavil jeho syn Spytihněv. Z revizního výzkumu vyplývá, že dosavadní fáze I. je vlastně dvěmi fázemi. Tím se pouze mění přiřazení stavebníků k jednotlivým fázím (nyní třem), nikoliv jejich posloupnost. Ve své knize jsem ještě vycházel z uváděného přiřazení poslední fáze ke Spytihněvovi. V tom jsem se mýlil, ale na celkové teorii to nic nemění. Proto není rozpor mezi mojí teorií a novým stanovením jednotlivých fází.
Řez základy západní zdi nemám. Klasové zdivo se zpravidla používalo jako nejnižší základová vrstva. To proto, aby neklouzalo po povrchu, jako by to dělalo vodorovné položení kamenů. Nedělali to však všichni, takže se jednalo osobní zkušenost, pouze někdy dále předávanou a uplatňovanou. Potom by zmíněné klasové zdivo mělo být nejnižší vrstvou kostela z 11. století, čili původní fáze II., nyní posledního kostela, který s námi sledovaným obdobím nemá nic společného. To je stejné jako závěr J. Frolíka. Jenže on k tomu přidává, že pak není jisté, jestli ostatky Spytihněva jsou skutečně jeho. Jak ze všeho vyplývá, není k pochybnostem důvod, jestliže se vzdáme víry v postavení kostela Na baště Bořivojem.
Rotunda II.: Už je dáno, že udělám o rotundách samostatný článek, aby vysvětlení bylo dostatečné. Azimut 76.9°-71.1° je výsledkem zohlednění detailů. Ten který zřejmě ovlivnil již K. Hilberta, je zbytek vnější stěny lodi vlevo od jižní apsidy. Je vychýlený od rekonstruované lodi vycházející z uvažované souměrnosti obou rotund. Druhým je průběh "nesuhlasného zdiva" pod Vaším doplněným azimutem maltové kry 76,2°. Vpravo mělo také končit v koutě zdi.
