Jan Cinert (Pátek 28. ledna 2011)
Článek "Archeoastronomické datování předrománských kostelů" je umístěn na webu!
Z. Homola: Já nakonec došel u kostela Na baště k asi 69°. Těch 68,45° jsem původně stanovil podle obrázku se stávající architekturou, který jste mi poslal. Jenže jsem došel k tomu, že je to příliš malé a nedá se z toho vycházet.
Také považuji J. Frolíka za velmi zdatného, pracovitého atd., jehož popisy jsou určující. Vždy, podle publikací, mi jenom vadilo, že jako archeolog příliš přijímá tzv. oficiální výklad historiků.
Problém je ještě v tom, že vnitřní stěny kostela byly "čisté", čili ty byly vytyčovány. Například u kostela v Kopčanech, který by mne tak zajímal, jsem došel k poznatku, že zde mohly být vnitřní stěny vytyčeny samostatně, takže nebyla nejprve vytyčena osa kostela.
Franta: Předběžně vychází u mikulčického kostela II. toto:
novoluní - 5. 10. 826 a 845
úplněk - 5. 10. 830, 849 a 2. 3. 850
Kostel I. jsem vypustil, protože na čáře azimutu byla hradba neznámé výšky a vzniká otázka jak k tomu tehdy přistupovali.
Z. Homola: Já nakonec došel u kostela Na baště k asi 69°. Těch 68,45° jsem původně stanovil podle obrázku se stávající architekturou, který jste mi poslal. Jenže jsem došel k tomu, že je to příliš malé a nedá se z toho vycházet.
Také považuji J. Frolíka za velmi zdatného, pracovitého atd., jehož popisy jsou určující. Vždy, podle publikací, mi jenom vadilo, že jako archeolog příliš přijímá tzv. oficiální výklad historiků.
Problém je ještě v tom, že vnitřní stěny kostela byly "čisté", čili ty byly vytyčovány. Například u kostela v Kopčanech, který by mne tak zajímal, jsem došel k poznatku, že zde mohly být vnitřní stěny vytyčeny samostatně, takže nebyla nejprve vytyčena osa kostela.
Franta: Předběžně vychází u mikulčického kostela II. toto:
novoluní - 5. 10. 826 a 845
úplněk - 5. 10. 830, 849 a 2. 3. 850
Kostel I. jsem vypustil, protože na čáře azimutu byla hradba neznámé výšky a vzniká otázka jak k tomu tehdy přistupovali.

Kniha HAJDY NA HRAD