Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Pondělí 17. ledna 2011)
Vzpomněl jsem si na Zlatou ratolest J. G. Frazera. Jeden z jeho zpravodajů, koloniálních úředníku, tuším někde v Indočíně, vyslechl od domorodců informaci, že dříve své krále po 12 letech vlády usmrcovali. Oba to vzali vážně. Mohlo se jednat jedině o záměnu krále za planetu Jupiter a vlády za Jupiterův rok. Používali tedy kalendář postavený na dvanáctiletých cyklech.
Tady jsem narazil na tohle:
- Na jiném místě uvádí Hérodotos slova egyptských kněží, kteří mu vysvětlovali délku trvání egyptské říše:
„Při tom poukazovali na to, že od prvního krále až po tohoto kněze Héfaistova, který kraloval naposled (zřejmě mezi roky 2070-17 př. n. l., protože král, který panoval před ním, si prý dal postavit cihlovou pyramydu a to bylo zvykern vládců střední říše), žilo tři sta jedenačlyřicet generací lidí a každá měla své velekněze a krále ve stejném počtu. Tři sta lidských generací znamená ovšem deset tisíc let, protože tři generace připadají na sto let. Jedenačtyřicet zbývajících generací, které přesahují přes tři sta, představuje tisíc tři sta čtyřicet let. Za jedenáíct tisíc tři sta čtyřicet let prý se žádný bůh nezjevil v lidské podobě. Nic takového prý se nestalo ani za těch, kdo byli dříve či později ostatními egyptskými králi. Za tu dobu prý čtyřikrát slunce nevycházelo na svém obvyklém místě; tam, kde dnes zapadá, vycházelo dvakrát, a kde dnes vychází. tak dvakrát zapadalo; přitom však nepovstaly z toho v Egyptě žádné změny, ani pokud jde o nemoci a úmrtí.”
Předchozí Hérodotova slova naprosto nesouhlasí se zjištěními egyptologů, kteří kladou prvního krále celého Egypta do třetího tisíciletí před naším letopočtem. I kdybychom počítali, že na století připadá pět generací, neboli že každý dvacetiletý už má dítě, dostaneme místo 11.340 let ještě 6.820 let, což by představovalo - vzhledem k tomu, že se ona data zřejmě vztahují k rokům 2070-1790 př. n. l. - že by podle kněží existovalo království v údolí Nilu už nejméně 8.610 (6.820 plus 1.790) a nejvíce 13.410 let (11.340 plus 2.070) před naším letopočtem. Je ovšem možné, že kněží nepovažovali za prvního krále onoho sjednotitele Horní a Dolní říše Meniho, ale nějakého dřívějšího krále, který ovládal pouze část Egypta. -
Teď já: Jestliže zde nahradíme slovo "generace" za víceletý cyklus, dostaneme zcela přijatelná čísla - 341 * 12 = 4092 nebo, a to daleko spíše, 341 * 8 = 2728. Jako vtípek, podle principu Occamova břitva, která teze je správná?
Staroegypské kalendářové záznamy se činily dle vlády panovníka: v roce XY vlády se událo ZZ. Ve třicátém roce faraonovy vlády se konal svátek "sed", který byl obnovou faraonovy síly. Saturnův rok trvá téměř třicet let.
Tolik asi ukázka toho, co se dá vydolovat o víceletých cyklech v literatuře, která se jimi vůbec nezabývá.
Tady jsem narazil na tohle:
- Na jiném místě uvádí Hérodotos slova egyptských kněží, kteří mu vysvětlovali délku trvání egyptské říše:
„Při tom poukazovali na to, že od prvního krále až po tohoto kněze Héfaistova, který kraloval naposled (zřejmě mezi roky 2070-17 př. n. l., protože král, který panoval před ním, si prý dal postavit cihlovou pyramydu a to bylo zvykern vládců střední říše), žilo tři sta jedenačlyřicet generací lidí a každá měla své velekněze a krále ve stejném počtu. Tři sta lidských generací znamená ovšem deset tisíc let, protože tři generace připadají na sto let. Jedenačtyřicet zbývajících generací, které přesahují přes tři sta, představuje tisíc tři sta čtyřicet let. Za jedenáíct tisíc tři sta čtyřicet let prý se žádný bůh nezjevil v lidské podobě. Nic takového prý se nestalo ani za těch, kdo byli dříve či později ostatními egyptskými králi. Za tu dobu prý čtyřikrát slunce nevycházelo na svém obvyklém místě; tam, kde dnes zapadá, vycházelo dvakrát, a kde dnes vychází. tak dvakrát zapadalo; přitom však nepovstaly z toho v Egyptě žádné změny, ani pokud jde o nemoci a úmrtí.”
Předchozí Hérodotova slova naprosto nesouhlasí se zjištěními egyptologů, kteří kladou prvního krále celého Egypta do třetího tisíciletí před naším letopočtem. I kdybychom počítali, že na století připadá pět generací, neboli že každý dvacetiletý už má dítě, dostaneme místo 11.340 let ještě 6.820 let, což by představovalo - vzhledem k tomu, že se ona data zřejmě vztahují k rokům 2070-1790 př. n. l. - že by podle kněží existovalo království v údolí Nilu už nejméně 8.610 (6.820 plus 1.790) a nejvíce 13.410 let (11.340 plus 2.070) před naším letopočtem. Je ovšem možné, že kněží nepovažovali za prvního krále onoho sjednotitele Horní a Dolní říše Meniho, ale nějakého dřívějšího krále, který ovládal pouze část Egypta. -
Teď já: Jestliže zde nahradíme slovo "generace" za víceletý cyklus, dostaneme zcela přijatelná čísla - 341 * 12 = 4092 nebo, a to daleko spíše, 341 * 8 = 2728. Jako vtípek, podle principu Occamova břitva, která teze je správná?
Staroegypské kalendářové záznamy se činily dle vlády panovníka: v roce XY vlády se událo ZZ. Ve třicátém roce faraonovy vlády se konal svátek "sed", který byl obnovou faraonovy síly. Saturnův rok trvá téměř třicet let.
Tolik asi ukázka toho, co se dá vydolovat o víceletých cyklech v literatuře, která se jimi vůbec nezabývá.
