Z. Homola (Pátek 8. srpna 2008)
J. Čihák: Je mi vždycky zatěžko se tu prezentovat jako diletant, i když to v úvodu stránek zdůrazňuji, ale co, přidám svou trošku. ..
Vaše nápady jsou často revoluční, i když zprvu vypadají nevěrohodně, ale převratné objevy byly často vymyšleny laiky, kteří nebyli svázáni dobovými vědeckými konvencemi.
Hledání etymologie názvu Praha v latině jsem opravdu nikde nenašel. Římané by v tom asi prsty neměli, Ptolemaios (2. stol. n.l, v období germánského osídlení Čech) zapsal sice názvy měst a hor na území Čech, názvy většinou zní keltsky a nic dnešního nepřipomínají, a jsou jen dohady, co který název označuje. Římské stezky zde patrně nebyly a každopádně zde Římané nezakládali města a neměli žádný vliv, aby se zde ev. latinské názvy prosadily. Románské národy zde nebyly. Zbývá tedy jedině možnost, že by latinský název prosadili latinsky hovořící kněží, knížata či kronikáři. Snad by se dalo uvažovat o irsko-skotské misii na Moravě, pokud sem snad zabloudila přes Prahu, a pozdější velkomoravská knížata by tak Prahu nazývala podle nich a Praze by to už zůstalo.
Jelikož, jak jsem říkal, Ptolemaiovy keltské názvy nic dnešního, co se měst týče, nepřipomínají, měla by mít snad města existující již v té době asi názvy s původem germánským nebo slovanským. Anebo by zbývala ona latina…
No zkusím taky nápad: aha (ahwa) je markomansky (germánsky) řeka (awa keltsky), německy brod je Furt, od Fahrt (jízda) z keltského faran (jíti, jeti, jeden z mluvnických tvarů je far). Souvisí s latinským porto (dopravuji), portus (přístav), řeckým peran (na protější straně), poros (brod). A starogermánsky brod je faran. A jsme kousek od Ibrahimova názvu Prahy Faraga (Baraga), ty záměny hlásek či zápisu jsou běžné. Kolik měst se jmenuje Brod, Furt, Ford atd., brodem to vždycky začalo, pak se začaly tvořit na březích servisní a obchodní osady. Co tak tehdy mohlo být na Praze nejcharakterističtější – nějaký kopec, bažiny, prahy, líná řeka? Ne, pochopitelně, tohle bylo všude, ale brod byl jen jeden (teda v případě Prahy úsek s brody).
Vaše nápady jsou často revoluční, i když zprvu vypadají nevěrohodně, ale převratné objevy byly často vymyšleny laiky, kteří nebyli svázáni dobovými vědeckými konvencemi.
Hledání etymologie názvu Praha v latině jsem opravdu nikde nenašel. Římané by v tom asi prsty neměli, Ptolemaios (2. stol. n.l, v období germánského osídlení Čech) zapsal sice názvy měst a hor na území Čech, názvy většinou zní keltsky a nic dnešního nepřipomínají, a jsou jen dohady, co který název označuje. Římské stezky zde patrně nebyly a každopádně zde Římané nezakládali města a neměli žádný vliv, aby se zde ev. latinské názvy prosadily. Románské národy zde nebyly. Zbývá tedy jedině možnost, že by latinský název prosadili latinsky hovořící kněží, knížata či kronikáři. Snad by se dalo uvažovat o irsko-skotské misii na Moravě, pokud sem snad zabloudila přes Prahu, a pozdější velkomoravská knížata by tak Prahu nazývala podle nich a Praze by to už zůstalo.
Jelikož, jak jsem říkal, Ptolemaiovy keltské názvy nic dnešního, co se měst týče, nepřipomínají, měla by mít snad města existující již v té době asi názvy s původem germánským nebo slovanským. Anebo by zbývala ona latina…
No zkusím taky nápad: aha (ahwa) je markomansky (germánsky) řeka (awa keltsky), německy brod je Furt, od Fahrt (jízda) z keltského faran (jíti, jeti, jeden z mluvnických tvarů je far). Souvisí s latinským porto (dopravuji), portus (přístav), řeckým peran (na protější straně), poros (brod). A starogermánsky brod je faran. A jsme kousek od Ibrahimova názvu Prahy Faraga (Baraga), ty záměny hlásek či zápisu jsou běžné. Kolik měst se jmenuje Brod, Furt, Ford atd., brodem to vždycky začalo, pak se začaly tvořit na březích servisní a obchodní osady. Co tak tehdy mohlo být na Praze nejcharakterističtější – nějaký kopec, bažiny, prahy, líná řeka? Ne, pochopitelně, tohle bylo všude, ale brod byl jen jeden (teda v případě Prahy úsek s brody).