Jan Cinert (Úterý 11. ledna 2011)
Z. Homola: Také jsem si myslel, že se jenom doladí Frantova Julie, protože pro aplikaci mého nápadu by to bylo dostačující. Výsledná podoba je tedy nad očekávání a skutečně vynikající. Myslím si, že práce se vyplatila, protože program bude určitě dále používán při hledání a zkoumání i toho, co nás třeba ještě nenapadlo. Znovu musím poděkovat.
Jestliže je program schopen používat někdo takový jako jsem já, je to ta nejlepší známka pro jednoduchost a uživatelskou přístupnost. Program je i rychlý. Potěšila mne i nynější všeobecná přítomnost sluníčka na hvězdné obloze, to mi tam trochu chybělo :-). Dokonce jsou tam teď i další údaje k planetám! Tak jenom tradiční drobnost, u dne 13. 4. je napsáno "Anotoním" zřejmě místo Antonín.
Prozatímní třešničkou na vrcholu toho, na co se dá díky programu přijít, je zodpovězení dřívější Frantovy otázky, jestli počty květů na mozaice v San Apollinare něco znamenají. Když jsem si projížděl polohy Venuše při východech Slunce, tak jsem si všiml, že krajní poloha nejvíce k jihu je během osmiletého cyklu dvakrát. V pátém a osmém roce. Pokud počet květů není náhoda, a to asi není, potom je to "kód Betlémské hvězdy": 8 = 5 + 3. Čili roční intervaly, ve kterých se Venuše nejvíce přiblíží k jihu (Betlému) a zároveň za zimního slunovratu.
Franta: Abychom si lépe porozuměli. Mýty jsou založeny na opakování starého a posvátného, byť znalost astronomie postoupila už dále. Toto oddělení se zřetelně projevuje rámcově v 1. tis. př. n. l., kdy se mýty stávají epickým příběhem, vedle pokročilé astronomie. Jestliže se měl obecně uplatnit mýtus o příchodu nového Spasitele, tak jedině se všeobecně známými prvky. Přitom příchod Spasitele je výsledkem poznatku pokročilé astronomie, že nejlepší je dát za základ kalendáře jeden solární rok. To ostatně trvá do dnes. Drtivou většinu lidí oslovíte opakováním známých klišé, nikoliv něčím novým.
J. Čihák: Hvězdy v Galla Placidia jsou osmicípé proto, že Venuše byla nejznámější hvězdou/planetou, a tak se tento symbol stal obecným vyjádřením pro hvězdičku. Zde bych jiný smysl nehledal.
Jestliže je program schopen používat někdo takový jako jsem já, je to ta nejlepší známka pro jednoduchost a uživatelskou přístupnost. Program je i rychlý. Potěšila mne i nynější všeobecná přítomnost sluníčka na hvězdné obloze, to mi tam trochu chybělo :-). Dokonce jsou tam teď i další údaje k planetám! Tak jenom tradiční drobnost, u dne 13. 4. je napsáno "Anotoním" zřejmě místo Antonín.
Prozatímní třešničkou na vrcholu toho, na co se dá díky programu přijít, je zodpovězení dřívější Frantovy otázky, jestli počty květů na mozaice v San Apollinare něco znamenají. Když jsem si projížděl polohy Venuše při východech Slunce, tak jsem si všiml, že krajní poloha nejvíce k jihu je během osmiletého cyklu dvakrát. V pátém a osmém roce. Pokud počet květů není náhoda, a to asi není, potom je to "kód Betlémské hvězdy": 8 = 5 + 3. Čili roční intervaly, ve kterých se Venuše nejvíce přiblíží k jihu (Betlému) a zároveň za zimního slunovratu.
Franta: Abychom si lépe porozuměli. Mýty jsou založeny na opakování starého a posvátného, byť znalost astronomie postoupila už dále. Toto oddělení se zřetelně projevuje rámcově v 1. tis. př. n. l., kdy se mýty stávají epickým příběhem, vedle pokročilé astronomie. Jestliže se měl obecně uplatnit mýtus o příchodu nového Spasitele, tak jedině se všeobecně známými prvky. Přitom příchod Spasitele je výsledkem poznatku pokročilé astronomie, že nejlepší je dát za základ kalendáře jeden solární rok. To ostatně trvá do dnes. Drtivou většinu lidí oslovíte opakováním známých klišé, nikoliv něčím novým.
J. Čihák: Hvězdy v Galla Placidia jsou osmicípé proto, že Venuše byla nejznámější hvězdou/planetou, a tak se tento symbol stal obecným vyjádřením pro hvězdičku. Zde bych jiný smysl nehledal.

Kniha HAJDY NA HRAD