Jan Cinert (Úterý 11. ledna 2011)

Z. Homola a Franta pracují a já, zřejmě, lížu smetanu. Každým osmým solárním rokem se planeta Venuše ve svých pěti obězích kolem Slunce přiblíží na hvězdné obloze při východu Slunce nejvíce k jihu. To je ovšem ve dnech za zimního slunovratu. Zároveň v této době opticky šikmo sestupuje tak, že míří přesně na jih, čili "ukazuje na Betlém !". Kupodivu se to odehrálo roku -7 a dále 2, 10 atd. Jenže k novoluní den před slunovratem došlo roku 2. Podle toho, by počátek našeho letopočtu měl být chybně stanoven od roku +2, nikoliv od -7, jak se všeobecně míní. Možno ověřit na aktuálním doplňku do prográmku kliknutím na azimut příslušného dne.

Znovu jsem se podíval na Frantův doporučený odkaz a uvědomil si jaká je to učeně se tvářící spekulace poplatná předchozím názorům. Starověcí astronomové nemohli udělat ze zákrytu Jupitera a Saturnu jednu Betlémskou hvězdu, takoví blbci přece nebyli. Je to tradiční přístup 19. století; v zahleděnosti do své vlastní učenosti se o "primitivních" předcích vymýšlí a opakuje cokoliv, hlavně když to vyhovuje mému nápadu.

Pánové, jste skvělý tým, radost spolupracovat.