Jan Cinert (Středa 5. ledna 2011)
Z. H.: Já už se pochopitelně bojím uvést, že v programu je nějaká chyba. Přece to ale ještě jednou zkusím. Podle mě jsou nyní úplňky v juliánském kalendáři z NASA nasazeny na gregoriánský kalendář v Azoru.
Při napravování mé zbrklosti při čtení jednoduchých anglických nápisů se ukazují nové poznatky. Dny úplňku se uplatnily po svátku Nanebevzetí P. Marie 15. 8., ale po Zmrtvýchvstání Ježíše (nikoliv Nanebevzetí) se používaly dny Novoluní! - trochu více symbolické. V týdenních dnech se nějaká systematičnost neukazuje. Vytyčení se neprovádělo po polovině kotouče, ale v době mezi objevením o odpoutáním kotouče. Zřejmě v tom hrála roli viditelnost. Ještě se v tom vrtám, je to neustálé hledání a vracení se.
J. Čihák: Já hledám systémový princip s přesností na den. U hvězd se to asi nalézt nedá, ale následně by se třeba nějaké "hvězdné doplňky" daly najít. Stále mi leží v hlavě kostel na Pohansku. Matně jsem si vzpomněl, že některé starověké chrámy (Sumer) měly osu přibližně také na 45°. U mne na str. 157 je komplex chrámů v Mnajdře, z nichž jeden je naopak zase 90 + 45 = 135°. Je také někde na internetu. Napadlo mě jestli nebyly vytyčeny podle deklinace Slunce v určitou denní hodinu. Jak by ale k tomu došli ojediněle na Pohansku?
Z. Homola přistižen! Na konferenci nepracuje, věnuje se svým koníčkům a přidal do programu hvězdnou oblohu. Uchvatné!
Při napravování mé zbrklosti při čtení jednoduchých anglických nápisů se ukazují nové poznatky. Dny úplňku se uplatnily po svátku Nanebevzetí P. Marie 15. 8., ale po Zmrtvýchvstání Ježíše (nikoliv Nanebevzetí) se používaly dny Novoluní! - trochu více symbolické. V týdenních dnech se nějaká systematičnost neukazuje. Vytyčení se neprovádělo po polovině kotouče, ale v době mezi objevením o odpoutáním kotouče. Zřejmě v tom hrála roli viditelnost. Ještě se v tom vrtám, je to neustálé hledání a vracení se.
J. Čihák: Já hledám systémový princip s přesností na den. U hvězd se to asi nalézt nedá, ale následně by se třeba nějaké "hvězdné doplňky" daly najít. Stále mi leží v hlavě kostel na Pohansku. Matně jsem si vzpomněl, že některé starověké chrámy (Sumer) měly osu přibližně také na 45°. U mne na str. 157 je komplex chrámů v Mnajdře, z nichž jeden je naopak zase 90 + 45 = 135°. Je také někde na internetu. Napadlo mě jestli nebyly vytyčeny podle deklinace Slunce v určitou denní hodinu. Jak by ale k tomu došli ojediněle na Pohansku?
Z. Homola přistižen! Na konferenci nepracuje, věnuje se svým koníčkům a přidal do programu hvězdnou oblohu. Uchvatné!

Kniha HAJDY NA HRAD