Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Pokračování:

Základní poznatky:

1.Osa kostela byla stanovena několik okamžiků po objevení se poloviny slunečního kotouče v den úplňku Měsíce. Den úplňku byl však vypočítán podle kalendáře, neboť k východu Měsíce v úplňku někdy došlo až po východu Slunce.
2.V 9. - 10. století nebyly osy stanovovány v závislosti na svátcích příslušných patronů. Zdá se, že pro osy kostelů zasvěcených mužským světcům bylo určující Nanebevstoupení Ježíše Krista. U svátku Nanebevstoupení P. Marie tedy obdobně nebylo rozhodující jméno, ale „nanebevstoupení“. Změna, prozatím, se ukazuje snad až u románské baziliky sv. Víta, která byla nově zasvěcena i sv. Vojtěchovi. Určitě změnu dokládá sv. Štěpán ve Vídni. Pro tuto část hypotézy budou rozhodující předrománské relikty oproti románským kostelům v okolních zemích. Zatím se mi je jednoduše na internetu nepodařilo najít, mimo sv. Martina v Linci.
3.K lunárněsolární konjukci dochází po devatenácti letech. U kostelů, pro které nejsou písemné zprávy a datování je archeologicky kladeno do širšího období, je možno pouze stanovit více možných dat. I tak metoda pomůže zabránit volným spekulacím historiků. Zde (Kostel I. nový – na konci) se například uvádí zjištění „známého a renomovaného“ historika L. E. Havlíka. Osa nejstaršího znojemského kostela prý míří k východu Slunce 7. 12, ve skutečnosti 13. 2. nebo 28. 10. a zároveň 7. 12. má být svátek sv. Hypolita. Ten je od 4. století ovšem 13. 8.
4.Možnost datování na archeoastronomickém základě se jeví jako možná nejpozději pro románské období. Založení zejména gotických kostelů je již ovlivněno urbanizací.
5.Určitým zklamáním je pro mne poznatek, že osy kostelů nemají vazbu na mužské světce. Ne snad proto, že již Z. Homola preferoval Zmrtvýchvstání :-), ale protože se nedají zpětně zjistit neznámá patronicia. To také přinese určitou nejistotu při rozhodování se pro azimuty mezi první polovinou roku a druhou polovinou.
6.Přes dosud prvopočáteční poznatky dané čtrnácti zkoumanými kostely je možný výrok, že se jedná o exaktní metodu, která bude muset být v budoucnu respektována. Alespoň těmi soudnými a obecné uplatnění v situaci, která zde panuje, zřejmě chvíli potrvá. I já nyní musím pokorně sklonit hlavu před nezávislostí výsledků metody a některé dřívější předpoklady upravit. Ale jsem tomu opravdu rád.

Těší mne, že už jsem mohl shodit břemeno svého tajnůstkaření a sdělit ostatním podstatu metody. Ani nevím jak se dá dostatečně poděkovat Frantovi, že celou záležitost tak úžasně rozjel se svojí Julií. Totéž platí pro Z. Homolu, který z krásné Julie učinil všestranně použitelného chlapa, byť není ještě doladěn. Pánové, jste skvělý tým a děkuji i za to, že jste mě proškolili v dosud neznámých věcech. Přeji příjemné hrátky s archeoastronomickým datováním v Novém roce!