ZH (Pondělí 27. prosince 2010)

Předesílám, že ráno odjíždím na dovolenou a tudíž to nedokončím.

Jde o to, že např. okamžik rovnodennosti je během čtyřletého cyklu přestupných let každý rok o čtvrt dne posunut + ještě o asi 45 minut, které jdou na vrub 365,25-365,2422 dne. Resp. délka tropického roku se dá spočítat pro různé roky takto: $tropicalYear = 365.2421896698 - 6.15359*pow(10,-6)*$T - 7.29*pow(10,-10)*pow($T,2) + 2.64*pow(10,-10)*pow($T,3); (kde $T je den v jednotce juliánská století)

Tím se stane, že to jednou za čtyři roky přeleze přes půlnoc do jiného dne, ale ne pravidelně, viz výše. A trochu jinak je to o jarní rovnodennosti, letním slunovratu atd., a taky to vychází trochu jinak pro první leden. Proto myslím, že to nelze mechanicky vztáhnout k přestupným rokům. Ty si běží svým cyklem, v juliánském bez dalších kompenzací, v gregoriánském s kompenzací jednou za 100 let atd... A ten přírodní cyklus si jde víceméně pravidelně den po dnu po svém.

Tak jak to máme, vychází třeba letní slunovrat vždycky na 173. den, a tím je 3x 22. června a nato 21. června, to je, když přibude 29. únor. Jenže je tam těch 45 minut, které každé 4 roky přibudou a které jsou kompenzovány mechanicky jednou za 100 let v gregoriánském kalendáři a v juliánském vůbec.

Takže mně jde o to zjistit, v kterých prvních lednech jednou za cca 100 let se to ve skutečnosti stane. A v kterých letech je to odlišné od kalendáře.

Franta: ten vzorec je myslím ekvivalentní tomu s obliquity*cos(2*pi()/365*(den+10). Co mě ale štvalo, když jsem chtěl obarvit slunovraty a rovnodennosti, že tam byl jeden z těchto eventů stejný pro dva dny, např. stejná deklinace pro 21. a 22. června, myslím, že je to tak i v Julii, teď nevím pro který event.