ZH (Pondělí 20. prosince 2010)

Já se teď trápil s tím, že ve svém dosavadním scriptu jsem si započítání refrakce představoval jako Hurvínek válku, zapomněl jsem, že se Slunce během východu horizontálně posune, zahrabal jsem se do těch vzorců, kde se počítá s deklinací, latitudou, azimutem a hour angle a nevychází mi to.

Na refrakci jsem našel tohle rad2deg(0.0162* tan (deg2rad($z - atan (12*$z + 36)))), což zhruba odpovídá té tabulce v Hosnedlovi, jehož vzorec jsem nerozchodil. K vašemu výpočtu bych asi potřeboval komentář, zkusil jsem to aplikovat, ale vycházejí mi nějaké nepravděpodobné výsledky.

Přemýšlím mimochodem o tomhle: počítáme astronomickou refrakci, tj. ohnutí paprsků při průchodu z vnějšku atmosféry až k zemi. Ta je u obzoru největší, pak její hodnota směrem vzhůru prudce klesá. Ovšem obzor máme zdánlivě zvednutý terestrickou refrakcí.
Dále, pokud je obzor výše než pozorovatelna, atmosférická refrakce je na něm podstatně menší, než kdyby byl obzor ve stejné výšce jako pozorovatelna.