Jan Cinert (Pondělí 20. prosince 2010)

Franta - Gundestrup 1. S počítáním loukotí na to jdete opravdu dobře, ale zde se jedná nejspíše o pouhou stylizaci kola. Pokud by tady mělo mít kolo jasný početní význam, bylo by zobrazeno celé. Navíc osmiletý cyklus byl ženský, podle Venuše (Ištařina osmicípá hvězda), nemůže potom být vyjádřen mužskou podobiznou. Pouze u Kosmi se Letní bohyně Libuše proměňuje v Dívku přibývajícího srpku Měsíce. Jen tato Dívka si bere za manžela héroa devatenáctiletého Lunárněsolárního cyklu a ten pak v pohádkách dostane i půl království. Správné podání je v Trojské válce, kde Afrodita pouze sjednává sňatek mezi Paridem a Helenou, a neproměňuje se v Helenu. Půlka království je až z pozdějších dob, kdy plnoletý kněžic dostal samostatný úděl.

Gundestrup 2. Dříve jsem si myslel, že Cernunnos je pouze vyjádřením jednoho roku. Jenže podstata tohoto boha bude složitější. Správně poukazujete na protiklad nákrčníku (hvareny, hřivny) a hada. Skutečně je to střídání světla a stínu. Jenže jsou tu i čtyři zoomorfikace, kozoroh s býkem a jelen s kancem. Podle mne to jsou nejspíše čtyři roční období. Rovněž toto chci důsledně řešit někdy v budouucnu. Jisté je to, že Cernunnos nesedí. Je to vyjádření opaku chůze, či běhu denního boha "zatažené oblohy" nebo blíženců, čili deního pohybu slunce. Cernunos tedy není sedící, ale nechodící.

Z. Homola. Pěkně jste se rozjel. Upřímně mne potěšilo, že prográmek ještě nemám požívat. Snad o vánočních svátcích se do toho dám.