Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Úterý 14. prosince 2010)
J. Čihák. Ve své knize jsem se nedokázal zcela odpoutat od starší představy, že blíženci by mohli být letním a zimním obdobím a tyto jsem nazval Velkými blíženci. K představě o jejich existenci vlastně svádí pouze Anšar a Kišar v Enúma Eliš (u mne str. 51). Jinak v mýtech žijí blíženci současně, tak se nemohou střídat ve vládě po půl roce. I když jsem k novému uspokojivému výkladu o Anšarovi a Kišarovi nedošel, přesto jsem myšlenku o existenci Velkých blíženců opustil. Za jediné mýtické blížence považuji denní Světlo a Stín. Střídání léta a zimy zosobňují ženské podstaty (dcery) Matky země, Letní a Zimní bohyně, tudíž vylučují souběžnou existenci mužských blíženců Léto - Zima.
Stává se milou tradicí poděkovat Frantovi. Děkuji za rok 1090. Rozdíl dne pro rok 2009 (Z. Homola) a 1090 (Franta) u azimutu 59,1 vytvořil rozpor. Zkusil jsem si doslova ohmatat předpokládaný obzor při pohledu z Pražského hradu na mapě zde.. Pouze přibližným ručním vynesením jsem zjistil výrazné rozdíly v převýšení obzoru. Bazilika - 59,1° (n.m. 299 m), 62,5° (275 m). Kostel sv. Jiří - 68,3° (286 m), 72,6° (285 m). I. rotunda dle Z. Homoly 74,9° (268 m), předběžně dle mě 75,6° (266 m). Bazilika a rotunda byly vytyčeny na kótě 255 m, sv. Jiří 253 - 254 m, což je myslím zanedbatelný rozdíl.
Je zde zajímavé, že právě u kostela sv. Jiří, který systémově ujíždí, má převýšení obou os obdobnou hodnotu. Pokud jsem se alespoň přibližně trefil do příslušných převýšení, tak je jasné, že největší problém dělají rozdíly v převýšení obzoru.
Franta také rozšířil "zlatý fond" výchozích údajů o změny azimutů pro jednotlivé dny. Tak mě napadlo, jestli by také nešlo jednoduše stanovit posun azimutů mezi jednotlivými roky v 9. - 11. století. Nemusela by se vytvářet Julie pro každý rok podle momentální potřeby, ale pak by stačilo připočíst odchylku zcela samostatně. To by bylo rovněž "zlatým fondem" pro budoucnost.
Z. Homola. Dnes jsem v nápadech pilný, a tak mám ještě jeden. Mohli bychom do základního výzkumu také zařadit kapli sv. Mořice, zřejmě založenou v 30. - 40. letech 11. století. Její osa rovněž nemohla být ovlivněna okolní zástavbou. Nevíte něco o její VZ ose? Kóta n. m. je 258 m.
Stává se milou tradicí poděkovat Frantovi. Děkuji za rok 1090. Rozdíl dne pro rok 2009 (Z. Homola) a 1090 (Franta) u azimutu 59,1 vytvořil rozpor. Zkusil jsem si doslova ohmatat předpokládaný obzor při pohledu z Pražského hradu na mapě zde.. Pouze přibližným ručním vynesením jsem zjistil výrazné rozdíly v převýšení obzoru. Bazilika - 59,1° (n.m. 299 m), 62,5° (275 m). Kostel sv. Jiří - 68,3° (286 m), 72,6° (285 m). I. rotunda dle Z. Homoly 74,9° (268 m), předběžně dle mě 75,6° (266 m). Bazilika a rotunda byly vytyčeny na kótě 255 m, sv. Jiří 253 - 254 m, což je myslím zanedbatelný rozdíl.
Je zde zajímavé, že právě u kostela sv. Jiří, který systémově ujíždí, má převýšení obou os obdobnou hodnotu. Pokud jsem se alespoň přibližně trefil do příslušných převýšení, tak je jasné, že největší problém dělají rozdíly v převýšení obzoru.
Franta také rozšířil "zlatý fond" výchozích údajů o změny azimutů pro jednotlivé dny. Tak mě napadlo, jestli by také nešlo jednoduše stanovit posun azimutů mezi jednotlivými roky v 9. - 11. století. Nemusela by se vytvářet Julie pro každý rok podle momentální potřeby, ale pak by stačilo připočíst odchylku zcela samostatně. To by bylo rovněž "zlatým fondem" pro budoucnost.
Z. Homola. Dnes jsem v nápadech pilný, a tak mám ještě jeden. Mohli bychom do základního výzkumu také zařadit kapli sv. Mořice, zřejmě založenou v 30. - 40. letech 11. století. Její osa rovněž nemohla být ovlivněna okolní zástavbou. Nevíte něco o její VZ ose? Kóta n. m. je 258 m.
