ZH (Středa 8. prosince 2010)

Ještě dávám k dispozici azimuty Hilbertova nákresu (viz) zřejmě z r. 1911, kdy to měl jako na dlani. Nákres bohužel zřejmě není kreslen na prkně, ale lepší asi neexistuje. Srovnával jsem to s nákresem AA, asi tam rozdíl není, mohli jen k zevním zdem zevní apsidy a zbytek je patrně taky dle Hilberta. Severní apsida byla objevena zřejmě až v r. 1927. V uvedeném nákresu zakreslil Hilbert osu apsidy, která má azimut 163,7 (to odpovídá v pravém úhlu 73,7).
Azimut hrobky sv. Václava odpovídá ose katedrály, stále by mě zajímalo, jak byly orientované jámy dřívější. Ty druhé dva hroby (74,7) se zdají odpovídat ose rotundy, byť jsou o stupeň pootočeny proti Hilbertově ose. Jak lze určit odchylku os dvou fází rotundy, mi stále není jasné. Jsem zvědav na ten další faktor, nevím, jestli je opravdu na cestě, nebo je to míněno jen jako přání.

S tím Prosekem jsem to vůbec nepochopil.
Kolem data, které by odpovídalo azimutu sv. Jiří, je denní krok Slunce takřka půl stupně, což by mohlo vést k průkazným rozdílům, které třeba kolem slunovratu nejsou dostatečné. Uvidíme, kolik nám zbylo energie při všech pochybnostech, jak se to tenkrát vlastně bralo, pozorovalo či počítalo, abychom mohli udělat nějaký hodnověrný závěr a vaše hypotéza byla podložená. Ale čím víc toho vím, tím jsem skeptičtější...

Sám věřím Čihákově linii k Jeruzalému a svojí ke Staré Boleslavi, které se mi zdají dost průkazné. Z toho promile evropských kostelů, které jsem kolem Prahy a namátkou na Googlu skoukl, jsem nabyl pocit, že se v různých dobách a oblastech různě vyrovnávali s interpretací nějakého biblického požadavku o spáse z východu. Mohla to být tu velikonoční neděle, kdy byl Ježíš vzkříšen, astronomický východ. Další možností je svátek patrona, směr k posvátnému místu ap. Hm, když třeba v Bohnicích před sto lety stavěli ústavní kostel, museli žádat církevní instituce o výjimku, aby mohl být z urbanistických důvodů severojižní. Ale vlastně, výjimku z čeho?