Franta (Úterý 7. prosince 2010)

Z. Ministr ve své knize píše, že vztah je platný pro střed Slunce ve výšce H za předpokladu, že R=H=1/2°!

Na jiném místě uvádí:
Doba západu Slunce v HR (hvězdářská ročenka) platí pro poslední paprsek na hladině (ideálním horizontu H=0°), kdy střed Slunce je už pod horizontem o úhel refrakce R=36,6';poloměr Slunce r=16', přičemž R+r=52'36''.

Můj pokus najít východ Slunce v SkyMap pro (zadáno datum 15.6.1090, na zobrazeném nebi jsem našel Slunce, z About Sun jsem opsal dobu východu Slunce do nastavení času - obrázek je vidět na http://pefr.net/sunrise_15061090.png.

Tam je výška vycházejícího Slunce -0°50'8''. Jak byla nastavena refrakce už nevím - čísla jsou dost podobná. V SkyMap se refrakce počítá podle nastavené teploty. Z. Ministr používá pravděpodovně nějakou střední hodnotu.

Myslím, že refrakce bude mít v tomto případě zásadní roli, tedy spíše to, co je považováno za východ Slunce a čas stanovení azimutu východu. SkyMap považuje východ za objevení se prvního paprsku (viz analogie se západem Slunce citováná z knihy Z. Ministra), jestli se to v SkyMap dá nastavit nevím. Julie "tedy má" střed Slunce 1/2° nad obzorem. To odpovídá i tomu, že Slunce se po východu vzdaluje od severu (v poledne na jihu) a tím se azimut Slunce zvětšuje.
Skript na adrese:
http://www.iol.ie/~geniet/eng/decli.htm
nabízí přepínač, kde je možno zvolit:

just fully above horizon - azimut 50,33°
centre at horizon - azimut 49,9°
just fully below horizon: - 49,46°

Tedy řekněme 1° na obzoru, tj. přibližně dva sluneční kotouče, je prostor, kde na obzoru vychází Slunce.

Jak se pan Cinert ptal na denní krok Slunce, tak při rovnodennosti je jednodenní krok SLunce 37', tedy o 5' větší než je šírka slunečního kotouče. Od 12.6. do 1.7, tedy za 18 dní kolem úvratě vykoná Slunce dráhu tam a zpět nenší než je průměr slunečního kotouče (podle Z. Ministra)