ZH (Sobota 4. prosince 2010)

Zajímavá je také úloha pramenů vody. Dle Atlasu (dle Borkovského) se ona zděná studně (Svatováclavská studánka) nacházela "těsně na jih od rotundy sv. Václava", ale jímala zřejmě jen svrchní vody, byla ovšem vyhloubená ve skále do hloubky 263 cm od obezdívky rotundy. Ovšem tato studna je na východním svahu rokle, člověk by pramen čekal spíše opačném svahu přikloněném směrem k masívu Strahova. Kdo ví, jestli jde o původní pramen, když kvůli tomu kopali studnu na povrchovou vodu.
Na jiném místě se píše, že pod temenem vyvěral pramen podzemní vody, na západním svahu (brázdy) se mohla voda dokonce zadržovat v mělké pánvi. Prameny spodní vody lze předpokládat právě v místě brázdy (tektonické poruchy).
Diskutuje se tam též o tom, proč rotunda nebyla postavena na nejvyšším místě (tedy na pohorku), prý kvůli pohledu z města skrze rokli pod studánkou (podle mě bylo lépe viditelné právě místo pahorku).
Rotunda mohla být postavena "nad pramenem", obezdívka jižní apsidy mohla být udělána kvůli porušené statice. Otázka je, co bylo na místě sv. Mořice dříve, nevím, nic o jeho archeologické výzkumu, který byl nepochybně činěn.