ZH (Sobota 4. prosince 2010)

Zajímalo by mě, jak byly usazené horniny na hradním hřbetu zvrásněné, to se asi ví z archeologických a geologických sond, já to však nevím... Hradní hřbet je výběžek té strahovské a střešovické tabule, nevím, jak se to oficiálně jmenuje, nejbližší odhalené horniny jsou myslím ve Strahovské zahradě (vodorovné pískovcové desky), to je ovšem podstatně výš, a u Klárova- hodně zvrásněné břidlice, to je zase podstatně níž. Ve stejné úrovni je Královská zahrada, která je plochá, pochybuju, že byla nějak zvlášť planýrovaná. Mám pochybnosti, že by hradní hřbet byl nějak zvlášť skalnatý. Tomu odpovídá i vrstevnicová mapa AAPH, kde je nejvyšší bod (kostel sv. Vavřince) převýšen proti II. nádvoří asi o dva metry, pak to klesá asi o 5 metrů k oblasti Zlaté brány a stoupá o tři metry k chóru katedrály. Jde o prohlubeň Svatováclavské studánky, ne že by tam byly dva pahorky. Bůh ví, jestli tam fakt byla skála, která by stála za pozornost, určitě ne z vyvřelých hornin, ty sedimentační nevím, jestli mohly něco nápadného vytvořit, resp. jejich eroze.
Kosmas mluví o vyvýšeném místě, už si zase si myslím, že to mohlo být umělé, třeba mohyla, jak jste tuším jedou psal.
Nejvyšší místo asi Borkovský znal, ve shodě s Altasem. Musím si přečíst onu jeho publikaci, už před časem jsem se ji pokoušel získat v antikvariátu, kde ji inzerovali a dosud inzerují, ovšem nenašli ji, abych měl představu, jaký že pahorek a ohniště byly na místě monolitu, které prý bylo sníženo již v renesanční době a na obrázcích z 19. století je níže než proboštství....