ZH (Čtvrtek 2. prosince 2010)

Dík za rozbor fotky. To by tedy byl obloukem apsidy onen tmavý příkop dole a vnitřek apsidy ono světlé nevykopané místo vlevo dole, jestli to dobře chápu.

Dík, že jste se věnoval mým spekulacím.

1), 2): jestli byla rotunda brána jako centrální, je otázka, počet apsid je asi spekulace, i když jsou zachovány zbytky jižní a severní, obligátní východní lze předpokládat. S rozměry a osami apsid jsem si vyhrál. Srovnával jsem různé plánky podzemí (Hilbert, Chotěbor, nyní Maříková - její asi nepřesnější, mám to v počítači ve vrstvách nad sebou atd.), v podzemí jsem určil střed, kolem kterého je vykroužen oblouk severní apsidy a vyšlo mi, že jsou apsidy v ose proti sobě. Překvapilo mě, jak se jednotlivé nákresy liší...

3): Šebíř byl biskupem od r. 1030. Je pravda, že o přestavbě nejsou jiné doklady, Kosmas hovoří o rozšíření větší kaple (ampliorem dilatans capellam), což jsem chápal jako větší z dvou kaplí (Václavovy a Vojtěchovy), možná by se to dalo přeložit "do velka rozšiřuje kapli". Nepůsobilo to na mě, že by takhle Kosmas popsal stavbu baziliky nebo že by myslel vnitřní kapli baziliky v průběhu stavby, ale třeba máte pravdu. Šebířova přestavba není ale můj nápad. Mě zaujal velký prstenec uvnitř severní apsidy na dobové půdorysné fotce, který jsem neviděl nikde komentovaný a odpovídal by 23 metrovému oblouku. Také jsou dodnes v podzemí katedrály tři velké kusance zdiva, se kterými si nikdo neví rady a zapadaly by možná do mé teorie.

4) No předpokládal jsem nehnutelnost geografickou, při úpravách hrobky sv. Václava se jistě s ostatky hýbalo a vertikálně byly asi posunovány dle potřeby. Mimochodem jsem ale neviděl orientaci původního Václavova hrobu v rotundě, resp. v Pavla Vlčka Uměleckých památkách je hrob kreslen uvnitř apsidy rotundy šikmo k její ose, tak, jak byla později postavena bazilika. Tedy i šikmo k dnešní Václavově hrobce. Ale půdorysný plánek, kde by byly jednotlivé fáze hrobky, jsem neviděl, je-li nějaký.

5) Kostely u brány jsou doloženy nějakou analogií? A je hypotéza proč? Napadá mě několik slovanských hradišť s kostely, žádné však nemá evidentní akropoli a kostely se mi u brány nejeví.

Levý Hradec: Základy rotundy se nezdají být z Bořivojovy doby, jsou v nich ale použity starší kvádry. Máte pravdu, že není na místě brát stavbu jako příklad. Já jsem měl nápad, že šlo o pozdější přestavbu zchátralé stavby ve stejném půdorysu, ale na to taky není doklad.