Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Čtvrtek 2. prosince 2010)
Obr. 1/24 - Na obr. 1/23 je půdorys apsidy sv. Tomáše, kde je ve vrcholu zdiva apsidy zakreslena prohlubeň, zároveň na VZ ose. Ta je vidět i na obraze 1/24 uprostřed a jsou v ní tři cihly nebo podélné kameny. Foto je tedy pohled od jihozápadu a osvětlení je ze západu.
Jak ve 21. století z gruntu ... - Je to docela odvážná hypotéza, ale správně poukazujete na nesrovnalosti v osách. Já bych k tomu uvedl jenom věcné připomínky.
1. Průměr lodi Bořivojovy rotundy by měl být asi o 1/5 větší, aby odpovídal rozměru zachovaných základů jižní apsidy (vnitřní prstenec). Zároveň by měla být čtyřapsidová, protože centrály se stavěly symetricky.
2. Čtyřapsidální předpoklad platí i pro 2. fázi rotundy, tzv. Václavovu sv. Víta (fialově). U této máte severní a jižní apsidu na stejné ose, ale byly vzájemně vychýleny. Dříve jsem od někud odvodil, že je to + 3°, ale nyní jsem zase viděl, že by to mělo asi + 4,5°. To ještě musím zásadně prověřit, protože je to zároveň rozdíl mezi VZ osami obou fází.
3. O Šebířově přestavbě rotundy nejsou žádné zprávy. Kosmas pouze k roku 1124 uvádí, že biskup Menhart náhodou nalezl v sakristi kosti Podivenovy a dále, že je původně vyzdvihl biskup Šebíř při rozšiřování "větší kaple", protože místem bylo nutné vésti zeď. Biskup Šebíř zemřel roku 1067, tedy sedm let po zahájení výstavby baziliky. Podle mne z toho plyne, že se jedná o boření rotundy v době, kdy to postup výstavby baziliky vyžadoval.
4. Václavův hrob nemohl být stále na stejném místě. Vylučuje to výškové uložení patrné z řezu, na který jsem zde uváděl odkaz. Hloubka dna hrobové jámy odpovídá až úrovni románské baziliky. Publikoval jsem to šířeji v knize Bylo to jinak (2008). Nehnutelnost Václavova hrobu je pouze opakovaný starý předpoklad historiků, protože u světce to vypadá dobře.
5. První kostely stavěné dědičnými držiteli hradiště nebyly stavěny na nejvyších místech, ale v blízkosti brány. Postavení rotundy sv. Klimenta na Levém Hradci je dnes již v zásadě vyvráceno.
Děkuji Frantovi, že na záležitosti pracuje.
Někteří mytologové označují staroegyptské mýty za "velký blázinec", který nemá logiku. Já jsem se s těmito mýty zatím seznámil jenom všeobecně, ale i tak mohu potvrdit, že dochované staroegyptské mýty nelze brát vážně. Převážně se jedná o kněžské intelektuální předělávky a spekulace, až mýtické anekdoty. Chybí v nich základ převzatý z ústního podání, který je znám jinde i z pozdějších dob. Může za to papyrus podléhající zkáze, nebo vývoj staroegyptské civilizace, která se relativně rychle vyvinula po převzetí civilizačních prvků z Mezopotámie lidem stahujícím se z vysušované Sahary?
Dvojčata. Mýtičtí blíženci světlo - stín jsou personifikací denního pohybu světla a stínu po zemi. Proto spolu soupeří, zároveň jsou spolu neoddělitelně spojeni, a když zemře jeden, musí zemřít i druhý. S fázemi, či tvary kotouče, nemůže mít tento princip nic společného.
Mně odkazy fungují, jenom se musí v textu nechat kurzor a pak v okně zadat i textové slovo.
Jak ve 21. století z gruntu ... - Je to docela odvážná hypotéza, ale správně poukazujete na nesrovnalosti v osách. Já bych k tomu uvedl jenom věcné připomínky.
1. Průměr lodi Bořivojovy rotundy by měl být asi o 1/5 větší, aby odpovídal rozměru zachovaných základů jižní apsidy (vnitřní prstenec). Zároveň by měla být čtyřapsidová, protože centrály se stavěly symetricky.
2. Čtyřapsidální předpoklad platí i pro 2. fázi rotundy, tzv. Václavovu sv. Víta (fialově). U této máte severní a jižní apsidu na stejné ose, ale byly vzájemně vychýleny. Dříve jsem od někud odvodil, že je to + 3°, ale nyní jsem zase viděl, že by to mělo asi + 4,5°. To ještě musím zásadně prověřit, protože je to zároveň rozdíl mezi VZ osami obou fází.
3. O Šebířově přestavbě rotundy nejsou žádné zprávy. Kosmas pouze k roku 1124 uvádí, že biskup Menhart náhodou nalezl v sakristi kosti Podivenovy a dále, že je původně vyzdvihl biskup Šebíř při rozšiřování "větší kaple", protože místem bylo nutné vésti zeď. Biskup Šebíř zemřel roku 1067, tedy sedm let po zahájení výstavby baziliky. Podle mne z toho plyne, že se jedná o boření rotundy v době, kdy to postup výstavby baziliky vyžadoval.
4. Václavův hrob nemohl být stále na stejném místě. Vylučuje to výškové uložení patrné z řezu, na který jsem zde uváděl odkaz. Hloubka dna hrobové jámy odpovídá až úrovni románské baziliky. Publikoval jsem to šířeji v knize Bylo to jinak (2008). Nehnutelnost Václavova hrobu je pouze opakovaný starý předpoklad historiků, protože u světce to vypadá dobře.
5. První kostely stavěné dědičnými držiteli hradiště nebyly stavěny na nejvyších místech, ale v blízkosti brány. Postavení rotundy sv. Klimenta na Levém Hradci je dnes již v zásadě vyvráceno.
Děkuji Frantovi, že na záležitosti pracuje.
Někteří mytologové označují staroegyptské mýty za "velký blázinec", který nemá logiku. Já jsem se s těmito mýty zatím seznámil jenom všeobecně, ale i tak mohu potvrdit, že dochované staroegyptské mýty nelze brát vážně. Převážně se jedná o kněžské intelektuální předělávky a spekulace, až mýtické anekdoty. Chybí v nich základ převzatý z ústního podání, který je znám jinde i z pozdějších dob. Může za to papyrus podléhající zkáze, nebo vývoj staroegyptské civilizace, která se relativně rychle vyvinula po převzetí civilizačních prvků z Mezopotámie lidem stahujícím se z vysušované Sahary?
Dvojčata. Mýtičtí blíženci světlo - stín jsou personifikací denního pohybu světla a stínu po zemi. Proto spolu soupeří, zároveň jsou spolu neoddělitelně spojeni, a když zemře jeden, musí zemřít i druhý. S fázemi, či tvary kotouče, nemůže mít tento princip nic společného.
Mně odkazy fungují, jenom se musí v textu nechat kurzor a pak v okně zadat i textové slovo.
