ZH (Středa 1. prosince 2010)

Jan Cinert: Já to asi myslím ještě trochu jinak. Dle Kosmy tam stál okrouhlý kostel, kdysi vystavěný sv. Václavem, ten byl přebudován biskupem Šebířem, přičemž ten musel vykopat kosti Podivena, aby mohl vést zeď (otázka je, zda byly kosti uvnitř, či vně, na hypotetickém hřbitově). Dedukuju z toho, že muselo jít o výraznou přestavbu. Že by tato rotunda byla větší než oněch 13 metrů, je samozřejmě čirá spekulace, ale rotunda sv. Donáta v Zadaru i rotunda Anastasis mají průměr 22-23 metrů. Dlužno dodat, že cca dvě desítky let po tom byla postavena velkolepá bazilika, takže lze předpokládat podobný sloh i u Šebířovy rotundy.
Naopak ecclesiola (kostelíček), kde bylo na velmi malém prostoru mausoleum sv. Vojtěcha, byl zřejmě naopak malý. Když si představím procesí poutníků, která tam přicházela poklonit se oběma světcům, muselo to být nějak vymyšlené i pro případ nepřízně počasí. Nedlouho po tom vznikla bazilika, sv. Bartooměj, byly navzájem i se sv. Jiřím propojeny krytými chodbami, nevím pravda od kdy. Nicméně soudím, že porticus velké rotundy mohl zasahovat až k budoucí kapli sv. Tomáše, aby kryl poutníky u obou hrobů.
Pokud by snad Atlas měl hrob sv. Vojtěcha správně natočený, a tudíž by byl hrob souběžný s bazilikou, bylo by to také zajímavé, nicméně myslím, že to tak není.

Že se časové rozmezí pro azimuty kostelů rozšiřuje pro zpětný pohyb východů Slunce na obzoru, je pravda. Nicméně schází kostely pro oněch 88-127° tam a zpátky, nehledal jsem, pravda, které kostely mají patrona se svátkem v tom období.