ZH (Pondělí 29. listopadu 2010)

Řez kaplí - tenhle půdorys znám dobře v několika variantách, ale viděl jsem i, jestli se dobře vyjádřím, bokorys. Myslel jsem, že je to v Podlahově Sv. Václava hrob a ostatky, ale není, byť slovně popisuje různé vrstvy dlažby od gotické po románskou. Asi to bylo ve vypůjčené publikaci.

Tuším z Podlahova Alba Svatovojtěšského plyne, že když přivezli ostatky sv. Vojtěcha do Prahy, dali je nejprve přechodně do rotundy sv. Václava a pak postavili onu ecclesiolu speciálně jako Vojtěchovu hrobní kapli. Podstatné je slůvko quasi (in porticu), které se překládá jako "jakoby", ale lze jej přeložit jako "téměř", jak to činí i Podlaha, jestli si to dobře pamatuju. Myslím, že hypotetický západní přístavek Šebířovy přestavby rotundy mohl být i velký či dlouhý, často se i rotundy doplňovaly na kostely přístavbou lodi. Není na to sice doklad, ale ten není ani na přístavek malý, rozkopali to při stavbě baziliky. Mám i spekulaci, že Šebířova rotunda mohla být mnohem větší, po vzoru rotundy Anastatis v Jeruzalémě, a její východní krypta že je vlastně nynější dochovanou východní kryptou baziliky. Ona je totiž východní krypta i její výklenky zřetelně menší než ona západní a hlavně není v ose západní krypty, kterou Hilbert zakreslil i slovně popsal jako odchýlenou o 10,5° od osy katedrály. Kaple sv. Vojtěcha je na všech dobových nákresech vč. katastrální mapy z poloviny 19. století i Hilbertova podrobného náčrtu souběžná s osou katedrály.

Ještě drobnost ke Kosmovi a jeho latinským pohanským bohům. Starověcí Římané byli velmi tolerantní k cizím lokálním náboženstvím a nechávali porobené národy ctít původní božstva. Ale sami ony jejich bohy nazývali jmény bohů svých.