Jan Cinert (Neděle 28. listopadu 2010)

AA PH: Již od mládí mne vždy na vyobrazení baziliky padlo do oka nepochopitelné vychýlení severozápadního nároží ambitu baziliky, ale neřešil jsem to. Při nalezení negativních otisků základů po dávném vybrání kamene pro jiné použití, došlo k posunům zeminy v průběhu staletí, a tím i k rozjetí původního půdorysu. To v tomto případě odpadá. Rovněž není možné se domnívat, že dávní stavitelé nebyli schopni dodržet pravé úhly. Odchylky byly způsobeny vázaností na stávající výstavbu. Jestli to zde také odpadá, není možné podle nálezů s jistotou určit. Jestli jsem to dobře pochopil, tak v AA PH se tento úsek ukrytý pod podlahou katedrály neověřoval. Mohlo by se jednat o stále opakovanou původní chybu v zaměření? Nedokáži to posoudit.

V AA PH je vidět, že je "hozený" celý západní ambit. Na jižní straně je viditelné zalomení u jižní věže (č. 16). Před dostavěním bazilika vyhořela a kostely se stavěly od východního chóru. Je možné, že západní ambit byl založen až při rekonstrukci po požáru. I tak ovšem motiv pro šikmé zdi neznám.

S hrobem sv. Vojtěcha je to zajímavé, dosud jsem se tím nezabýval. Podle Kosmy tvořila západní přístavba Břetislava I. jen jakousi předsíň rotundy. Pokud by prostor kaple sv. Tomáše měl být součástí Břetislavova "druhého kostela", pak by tento kostel byl poměrně veliký. Hrobová jáma by navíc měla být rovnoběžná s VZ osou rotundy. V případě shodné orientace Břetislavovy západní přístavby s bazilikou, by se hrob sv. Vojtěcha ocitl mimo přístavbu.

K vyřešení datování hrobové jámy v kapli sv. Tomáše může přispět hloubka jejího založení. Z řezu k. Hilberta svatováclavskou kaplí, a tím i jižní apsidou rotundy, je zřejmé, že Václavův nový hrob byl vyhlouben v závislosti na podlaze románské baziliky. U jeho hrobu i u hrobu K1 (Bořivoj) byl hrobový zásyp cca 60 cm. Hloubka dna jámy asi 1 m od příslušné podlahy, určuje vzájemnou vazbu. Výškové porovnání tak může stanovit vazbu na podlahu rotundy, baziliky nebo gotické katedrály.