Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Sobota 27. listopadu 2010)
Nejprve musím poděkovat za váš zájem o nastíněný problém a všechny odkazy a informace. Lituji, že se nyní do něho nemohu zcela ponořit z časových důvodů. Pokusím se trochu shrnout výsledek toho, co zde zaznělo.
Pražské kostely: dvě fáze rotundy, dvě fáze kostela sv. Jiří, románská bazilika a budečská rotunda jsou unikátní danými časovými intervaly, ve kterých mohly být založeny. Jedině zde je možnost konfrontace astronomických principů s historickými údaji. Statisticky může být šest kostelů malé číslo, ale jiná možnost není. O možné době založení jiných kostelů 9. - 11. století se vyslovuje pouze archeologický a stavebněhistorický výzkum.
"NASA - Moon Phases" je po převodu na naše podmínky jednoznačně výborně použitelný. Zbývá tedy přiřazení azimutů východu Slunce k jednotlivým dnům v roce. Franta se vyjádřil, že by něco takového mohl vytvořit, to by bylo výborné. Nebyl by to podklad jen pro nynější ověření mé hypotézy, ale pokud ta by se ukázala věrohodnou, byl by tento podklad s úpravou převýšení použitelný i pro další zkoumání jinde. Myslím si, že nejlepší by nyní bylo vytvořit vypočtené ověření a pak případně dále vše dokládat jiným způsobem.
Přímé pozorování v zástavbou nezměněném reliefu je už použitelné jen na Budči. Zde by odpadla i potíž s refrakcí, protože ta bude stejná jako před tisíci lety. Přímé pozorování může být ověřením teoreticky vytvořené metody.
Do základního výzkumu jsem nezařadil kostel Na baště, tzv. P. Marie, protože není důvěryhodně známo původní zasvěcení. Jeho druhá fáze využila základů fáze první, a proto nebyla vytyčena astronomicky. Rovněž rotunda sv. Jiří na Řípu (po 1124) má být přestavbou předchozí svatyně, po které se ale nenašly žádné stopy. Proto tyto kostely nemohou být spoluurčující a jejich nejasnosti mohou být řešeny až následně, za použití nové metody, pokud bude platná.
Dilema, zda bylo pro azimut určující objevení se slunečního kotouče, jeho polovina nebo celý kotouč by měla objasnit kombinace údajů od jednotlivých kostelů. Proto by vlastně bylo ideální schéma počítající s posunem azimutů pro tyto tři fáze.
Nechci si hrát na tajnůstkáře, ale přeci jenom je toto veřejně přístupná diskuze a úplně nejlepší je mít klid při přemýšlení bez obav, že by nás někdo jiný předběhl. Proto nyní nechci uvádět zcela podstatu toho, co mám na mysli. Ostatně, domnívám se, že stejně asi již tušíte, o co vlasně asi jde.
Pražské kostely: dvě fáze rotundy, dvě fáze kostela sv. Jiří, románská bazilika a budečská rotunda jsou unikátní danými časovými intervaly, ve kterých mohly být založeny. Jedině zde je možnost konfrontace astronomických principů s historickými údaji. Statisticky může být šest kostelů malé číslo, ale jiná možnost není. O možné době založení jiných kostelů 9. - 11. století se vyslovuje pouze archeologický a stavebněhistorický výzkum.
"NASA - Moon Phases" je po převodu na naše podmínky jednoznačně výborně použitelný. Zbývá tedy přiřazení azimutů východu Slunce k jednotlivým dnům v roce. Franta se vyjádřil, že by něco takového mohl vytvořit, to by bylo výborné. Nebyl by to podklad jen pro nynější ověření mé hypotézy, ale pokud ta by se ukázala věrohodnou, byl by tento podklad s úpravou převýšení použitelný i pro další zkoumání jinde. Myslím si, že nejlepší by nyní bylo vytvořit vypočtené ověření a pak případně dále vše dokládat jiným způsobem.
Přímé pozorování v zástavbou nezměněném reliefu je už použitelné jen na Budči. Zde by odpadla i potíž s refrakcí, protože ta bude stejná jako před tisíci lety. Přímé pozorování může být ověřením teoreticky vytvořené metody.
Do základního výzkumu jsem nezařadil kostel Na baště, tzv. P. Marie, protože není důvěryhodně známo původní zasvěcení. Jeho druhá fáze využila základů fáze první, a proto nebyla vytyčena astronomicky. Rovněž rotunda sv. Jiří na Řípu (po 1124) má být přestavbou předchozí svatyně, po které se ale nenašly žádné stopy. Proto tyto kostely nemohou být spoluurčující a jejich nejasnosti mohou být řešeny až následně, za použití nové metody, pokud bude platná.
Dilema, zda bylo pro azimut určující objevení se slunečního kotouče, jeho polovina nebo celý kotouč by měla objasnit kombinace údajů od jednotlivých kostelů. Proto by vlastně bylo ideální schéma počítající s posunem azimutů pro tyto tři fáze.
Nechci si hrát na tajnůstkáře, ale přeci jenom je toto veřejně přístupná diskuze a úplně nejlepší je mít klid při přemýšlení bez obav, že by nás někdo jiný předběhl. Proto nyní nechci uvádět zcela podstatu toho, co mám na mysli. Ostatně, domnívám se, že stejně asi již tušíte, o co vlasně asi jde.
