Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Sobota 27. listopadu 2010)
Zmíněnou knihu neznám, ale zjevně se jedná spíše o historický román, nežli o věrohodnou faktografickou literaturu. Uvedené údaje nejsou známy nebo jsou rozporné. Svatojiřské bazilice jsem se podrobně věnoval v Bylo to jinak (2008).
1. Hrob č.98 není hrobem Boleslava II. Podle I. Borkovského souvisí až s pozdější opukovou dlažbou a E. Vlček jej přiřadil Oldřichovi. S tím já se ztotožňuji.
2. Křížový útvar souvisí dle I. Borkovského s maltovou podlahou Boleslava II. Nemá tedy nic společného s knížetem Vratislavem, navíc osa jeho kostela tímto útvarem neprocházela.
3. Diskuze dosud byla, zda se jedná o schránku na ostatky, předpokládaně sv. Ludmily, nebo o křtící útvar v podobě kříže. První možnost vylučuje samotný fakt, že Boleslav II. nechal postavit přilehlou kapli sv. Ludmily nad jejím hrobem. Podle I. Borkovského nebylo dno křížového útvaru nijak zpevněné, což odpovídá potřebě vsáknutí vody při křtu. Boleslav II. stavěl nový kostel sv. Jiří jako biskupský chrám a právo vykonávat křest měl pouze biskup. Myslím, že je jasné, že to byl křtící útvar v podobě kříže.
4. Hrob č. 98 nebyl posunut. Naopak křížový útvar porušuje a je tak dokladem, že pohřeb se uskutečnil až po ztrátě záměru dostavět baziliku sv. Jiří jako biskupský chrám. Tím křtící útvar přestal mít své opodstatnění a byl zároveň zakryt zmíněnou opukovou dlažbou.
5. Pohřbený byl uložen hlavou k západu, čili pohledem k východu, jako všichni tehdy pohřbení.
K dříve uvedenému. S odchylkami v azimutech os kostelů u různých autorů se snad "poperu" s pomocí Archeologického atlasu Pražského hradu, stejně tak s fázemi Měsíce dle "NASA". Stále však narážím na ojedinělé výroky o azimutech východu Slunce ve dnech příslušejících svátku konkrétního světce. Je někde k dispozici kompletní schéma o příslušnosti azimutů k jednotlivým dnům v roce a hodnověrné stanovení převýšení obzoru mezi zimním a letním slunovratem při pohledu z Pražského hradu? Z hlavy si pamatuji, že Z. Homola někde uvažuje o převýšení 2°.
1. Hrob č.98 není hrobem Boleslava II. Podle I. Borkovského souvisí až s pozdější opukovou dlažbou a E. Vlček jej přiřadil Oldřichovi. S tím já se ztotožňuji.
2. Křížový útvar souvisí dle I. Borkovského s maltovou podlahou Boleslava II. Nemá tedy nic společného s knížetem Vratislavem, navíc osa jeho kostela tímto útvarem neprocházela.
3. Diskuze dosud byla, zda se jedná o schránku na ostatky, předpokládaně sv. Ludmily, nebo o křtící útvar v podobě kříže. První možnost vylučuje samotný fakt, že Boleslav II. nechal postavit přilehlou kapli sv. Ludmily nad jejím hrobem. Podle I. Borkovského nebylo dno křížového útvaru nijak zpevněné, což odpovídá potřebě vsáknutí vody při křtu. Boleslav II. stavěl nový kostel sv. Jiří jako biskupský chrám a právo vykonávat křest měl pouze biskup. Myslím, že je jasné, že to byl křtící útvar v podobě kříže.
4. Hrob č. 98 nebyl posunut. Naopak křížový útvar porušuje a je tak dokladem, že pohřeb se uskutečnil až po ztrátě záměru dostavět baziliku sv. Jiří jako biskupský chrám. Tím křtící útvar přestal mít své opodstatnění a byl zároveň zakryt zmíněnou opukovou dlažbou.
5. Pohřbený byl uložen hlavou k západu, čili pohledem k východu, jako všichni tehdy pohřbení.
K dříve uvedenému. S odchylkami v azimutech os kostelů u různých autorů se snad "poperu" s pomocí Archeologického atlasu Pražského hradu, stejně tak s fázemi Měsíce dle "NASA". Stále však narážím na ojedinělé výroky o azimutech východu Slunce ve dnech příslušejících svátku konkrétního světce. Je někde k dispozici kompletní schéma o příslušnosti azimutů k jednotlivým dnům v roce a hodnověrné stanovení převýšení obzoru mezi zimním a letním slunovratem při pohledu z Pražského hradu? Z hlavy si pamatuji, že Z. Homola někde uvažuje o převýšení 2°.
