ZH (Pátek 19. listopadu 2010)

Díky moc za zevrubnost.
Borkovskému se podařilo dosáhnout dnešních konsensů, že kostel Panny Marie je ona kaplička v průchodu a že Žiži bylo v místě obelisku, i když vím, že v jeho době to leckdo nechtěl přijmout - tedy tu kapličku mimo areál a mimo cestu jakožto templum sancteae Mariae, kde se zastavilo knížecí procesí, které vítal biskup Kosmas.

Jeho dnešní následovník Jan Frolík je, co se funkce Žiži týče, mnohem střízlivější a mluví jen o hypotézách.

Jestli existovalo Žiži ještě v r. 1002, resp. 1004, moc se mi nezdá, že by si biskupové postavili sídlo takhle divně za ním a neviděli na Prahu, nota bene bylo místo, kde stojí obelisk, níže než proboštství. Sám jsem fantazíroval, že by Žiži spíš mohlo být někde v místě hlavní lodi baziliky. Vrstevnicová mapa v níže uvedeném Atlasu klade ovšem nejvyšší bod akropole do místa kaple sv. Mořice, což je docela zajímavé (místo obelisku je o dva a půl metru níže).

Nicméně Žiži od žíhat atp. mi taky přijde nejpravděpodobnější, Borkovský jakožto Ukrajinec z Haliče měl možná ještě sugestivnější ekvivalenty (myslím jsem svého času podobné slovo našel i v ukrajinštně), jinak dnes se v jihoslovanských jazycích používá "u žiži" jakožto "v ohnisku". Na roveň tomu staví Frolík hypotézu o "sieža" - sezení. Teď jsem nadhazoval to zízať nebo jinou odvozeninu od zřít. Onen Němec, co editoval a opatřoval poznámkami Kosmovu kroniku, nadhazoval zase germánskou bohyni kojení Ciza.
Dát Žiži (žíhat) a Prahu (pražit) do souvislosti mi taky napadlo.