J. Čihák (Sobota 13. listopadu 2010)

V mém vysvětlení jsem předpokládal, že název vznikl až při založení hradiště a byl ovlivněn úmyslem založit tam centrum českého křesťanství. Název Praha by tedy měl čistě symbolický a obrazný původ. To je asi přehnané a proto bych se raději vrátil k jednodušším výkladům s obvyklejší etymologií.

Na hradčanském návrší, na Petříně a jiných místech v pražské oblasti (např. zaniklá skála v Emauzích) byly zapalovány velké kultovní ohně. Přitom došlo k částečnému natavení povrchu hornin. Pahorek na Opyši se mohl jmenovat skála Praža, tedy vypražená skála. (Už jsem psal, že slovanský a staročeský výraz pro tavení není znám.)

Např. žula a pískovec se taví při teplotě 600-650˚C. Voda vázaná v horninách (skupina OH) snižuje teplotu tavení až na 500˚C. Teplota ve vatře prý dosahuje až 1000˚C.