J. Čihák (Středa 10. listopadu 2010)

Nepochybuji o tom, že se v pražské oblasti vyrábělo železo už za Keltů, ale nelíbí se mi vysvětlení, že Praha mohla dostat název podle pražení rudy či železa. Pokud tuto možnost připustíme, pak si ji musíme nějak zdůvodnit. Je doloženo, že při primitivní výrobě byl z vychladlé pece vytažen kus kujného železa. Vznikl vytavením z rudy, ale tavenina v peci ztuhla. Takže primitivní výroba železa možná byla chápána jako vypražení železa z rudy nebo jako předpražení a pražení rudy. Taveninu nebylo možné zpracovat a proto mám podezření, že slovanština neměla výraz pro tavení.

Mýtická skála Žiži mohla být vypražená od posvátných a obětních ohňů.

Také mám dojem, že by se pro důležité hradiště našlo strategicky lepší místo, ale na druhé straně byla dobrá kontrola nad kotlinou s brody. Už jsme tady o tom diskutovali, nevím přesně kde. Osobně se divím, že si Přemyslovci nevybrali vrch Vítkov. Také jsem tady napsal domněnku, že důvodem pro výběr místa pro hradiště byla likvidace prastarého pohanského kultoviště.

Teď jsem si přečetl cs.wikipedia.org/wiki/Svantovít a píše se tam, že Svantovít byl ztotožňován se sv.Vítem. Mýty a kulty vždy časem přestaly vyhovovat a tak bývaly aktualizovány nebo transformovány. Příkladem může být sv.Jiří, který je výmyslem lidových vypravěčů, ale jeho legenda dlouho ovlivňovala evropské dějiny. Znovu mě to nutí k přemýšlení, co opravdu znamená obraz, kdy muž otesává práh pod Petřínem?