Franta (Sobota 6. listopadu 2010)

Myslím, že za Keltů byl proces výroby železa komplexní činností, kde ze železo "dělalo v každé vesnici" - tedy tam, kde byla vhodná surovina a pravděpodobně kovář, který nejspíš zvládal výrobu železných předmětů celou, tedy včetně vytvoření základu pro vlastní kování - to byla asi velmi úmorná práce, které vedla k tomu, že ze železné hroudy, která zbyla v peci, se posléze vykoval použitelný železný (u Keltů snad i ocelový) výrobek.

Opravdu tekuté železo se podařilo vyrobit až někdy ve 14. století, viz:

Postupně se pece zvyšovaly, měchy se poháněly vodním kolem a tak někdy ve 14. století se dosáhlo teplot, kdy vznikalo železo tekuté (plávkové železo). Toto železo se dalo odlévat, nebylo však kujné, obsahovalo příliš rozpuštěného uhlíku a podobalo se dnešní litině. Pro většinu použití se muselo toto železo zkujnit, což se dělalo v pecích podobných Agricolově popisu. Pro nežádoucí vlastnosti surového železa si u anglických hutníků vysloužilo snad dodnes používané pojmenování "pig iron" (svinské železo). Nový tavný způsob byl však výkonnější a účinnější, při svářkové výrobě se až 40% železa ztratilo ve strusce. Spotřeba dřeva byla ovšem obrovská. Na denní výrobu 20 q litiny se spotřebovalo 324 jiter lesa. Spolu s následným zkujňováním se dostaneme jistě přes spotřebu 1 jitro za den . Rakouské jitro platné v 18. a 19. století bylo asi 5 755 m2. Při spotřebě přes půl hektaru lesa denně lesy v okolí rychle řídly. V Anglii se vyrobilo v polovině 18. stol asi 17 000 tun železa ročně. Když se začalo používat kamenné uhlí, strašili majitelé lesů, že pece otráví ovzduší daleko široko a utrpí pleť dvorních dam.
http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2009100013

Takže oblast Prahy by mohlo být něco jako obchodní centrum se zenitem prosperity v době Závisti a pak zase za Přemyslovců.

Když na toto téma (železo a Praha) procházíte internet, nemužete nenajít také toto:
http://www.fenomen.cz/kelt_otaz117.htm

Jak se vám tento článek jeví z hlediska bádání o původu pojmenování Prahy?