Pýthagorejský trojúhelník v centru Prahy?

Tuto geometrickou konstrukci zaslal Jan Čihák jako produkt své hry s tvary a čísly na mapě Prahy, aniž by tvrdil, že dotyčné stavby byly skutečně dle uvedeného plánu postaveny.
Ale kdo ví, postavit kostel byla mimořádně mystická záležitost a jistě bylo vybíráno v rámci možností to nejvhodnější místo na základě různých kritérií, která by nás v současné době nenapadla. Dodnes, když chce někdo vykopat pouhou světskou studnu, neodváží se toho bez proutkaře, tak jako tehdy zřejmě vybírali i podle fascinujících geometrických pravidel, kterými se tehdejší učenci zabývali.
Nevím, zda by uvedený postup odpovídal vědeckým principům, ale maně mi připomíná nalezení Tróje Schliemannem či předpověď chybějících prvků podle Mendělejevovy tabulky.

Logiku nákresu člověk pochopí, teprve když sleduje postup, kterým autor ke konstrukci dospěl.
Na počátku byl známý fakt, že Svatováclavská kaple Svatovítské katedrály, rotunda Sv. Kříže a Sv. Longina tvoří přesně jednu linii, která by dle populárních mystických publikací měla směřovat k východu Slunce o zimním slunovratu, patrně však byla namířena na Jeruzalém, rotundy byly stavěny v době křížových výprav. Při pohledu od Sv. Kříže však díky převýšení terénu míří linie i k letnímu slunovratu a zároveň odtud začíná přímka k významné bazilice Sv. Petra, proseckému kostelu Sv. Václava a k bazilice Sv. Václava ve Staré Boleslavi, která zároveň směřuje i k místu východu Slunce o letním slunovratu. Proto pokládáme rotundu Sv. Kříže za základní bod hypotetického mystického geometrického systému v Praze doby 12. –13. století. (Sv. Kříž je jeden ze základních křesťanských symbolů, který znázorňuje Kristovo umučení, dichotomii duchovního a světského, vítězství církve nad smrtí a hříchy, ale i světové strany aj.)

Úsečka mezi Svatováclavskou kaplí a rotundou Sv. Longina je dle Čiháka rozdělena rotundou Sv. Kříže na dva díly v poměru 7/9 (0,777...), přičemž celá úsečka a větší díl jsou v poměru 16/9 (1,777...). Součet čitatele a jmenovatele je 25. V odmocninách lze nalézt čísla 3, 4 a 5, v těchto vztazích pak vlastnosti pýthagorejského trojúhelníku a křesťanskou i astrologickou symboliku (3 kříže Kalvárie či Svatá trojice, 4 evangelisté, 5 knih Mojžíšových a 12 apoštolů, resp. 12 znamení zvěrokruhu rozdělených do čtyř trojic například dle živlů - oheň, vzduch, voda, země). (Pýthagorejský trojúhelník je pravoúhlý trojúhelník, jehož strany mají délky vyjádřené celými čísly, základní trojicí čísel je 3, 4 a 5.)
Dalším nápadem bylo nalézt skutečný dvourozměrný pýthagorejský trojúhelník, vycházející ze Sv. Kříže. Za jednotku byl vzat jeden díl oné 16-dílné (9+7) úsečky a byly hledány svatyně v dotyčných vzdálenostech. Takovou byl jedině kostel Sv. Jana Křtitele na Prádle, který stojí na Malé Straně při výtoku Čertovky z Vltavy. Podobně jako výše zmínění objevitelé určil J. Čihák další dva vrcholy pýthagorejského trojúhelníku, kde jsou sice v bezprostředním okolí svatyně z pozdější doby, ne však přesně v dotyčných místech. Nakonec však byly v odborné literatuře nalezeny starší stavby na určených místech. První z nich je trojlodní románská bazilika Panny Marie, která stála na místě vstupního dvora nynějšího kostela Panny Marie Pod řetězem na Malé Straně, druhou pak kostel Sv. Martina Menšího, který stál v severovýchodním rohu dnešního Révového nádvoří (rajský dvůr) Klementina. Kostel P. Marie je snad z r. 1182, další dva kostely z let 1240 a 1230.