Bedřich Homola

Návštěv: 44297

15.5.1920 přidělen do školského oddělení hlavního štábu, vyznamenán čs. válečným křížem, 2.11.1921 povolán do druhého ročníku válečné školy na základě zkoušky, která byla započítána pro 2. ročník, 2.12.1921 povýšen na podplukovníka.
V roce 1922 absolvoval válečnou školu v Praze, 20.9.1922 jmenován zástupcem vojenské akademie v Hranicích na Moravě, napravil nedostatky, které vznikly při velení francouzského gen. Forloba (Farlota?), který neuměl česky, byl spíše básníkem než vojákem, v učebnách se v zimě 1921-22 netopilo, zamrzla voda. V sezóně 1922-23 se již topilo, B.H. zavedl přísný režim, který zpohodlnělí vojáci odmítali. Vznikla aféra (České slovo): 5.4.4923 se zastřelil ak. Vladimír Skalnička, 24.4. se zastřelil na stráži J. Přikryl, syn velitele dělostřelectva 1. divize čs. legií v Rusku plk. Dr. Vl. Přikryla (syn byl krátce před Vánocemi potrestán 30 dny vězení za klukovský žert). Šetřila komise MNO. Novinami označovaného hlavního viníka hranických tragedií sice nepotrestala, avšak hranického velitele Forloba nahradil český plk. V. Pech.

B.H. byl přeložen 1.10.1923 do Olomouce do funkce náčelníka štábu 7. pěší divize, vyznamenán Medailí vítězství, 10.1.1925 povýšen na plukovníka gen. štábu, 1.10.1925 velitelem 27. pluku v Olomouci, 1.1.1927 ustanoven zatímním velitelem 14. pěší brigády v Kroměříži a 31.3.1928 velitelem. V listopadu 1928 vyznamenán jménem p.presidenta Francouzské republiky francouzským válečným křížem s palmou za boje na Sibiři. 1929 absolvoval informační kurs pro generály ve Vessailes, 21.2.1929 povýšen na brigádního generála 14. pěší divize v Kroměříži, kde velitelem do února 1934. 7.10.1931 ustanoven presidentem Republiky francouzské důstojníkem Národního řádu "Čestné legie". Výstřižek z místních kroměřížských novin: "Generál Bedřich Homola, brigádní generál v Kroměříži, byl dne 26.II. povolán do Prahy, kde se stává divisionářem a přejímá velitelství po generálu Klecandovi. V generálu Homolovi ztrácí Kroměříž mnoho. Byl to vojín tělem i duší, nestrpěl výstřelků, ale byl to také člověk, který měl srdce na pravém místě. Dovedl být přísným, ale byl spravedlivým. Jako voják od piky, který se zúčastnil v legiích v Rusku bojů za naši samostatnost, věděl, kde třeba udeřit, ale věděl také, kde třeba pohladit. S civilním obyvatelstvem byl ve velmi dobrém poměru a mnoho spolků bude vzpomínat na jeho pomoc, kterou nikdy neodepřel. Měl snad také své nepřátele, ale těch bylo tak málo, že na to mohl být pyšný. Byl také jen člověkem tělem a duší a všem vyhovět nemohl. Vyhověl většině, byl oblíben u vojska a civilního obyvatelstva - a to stačí. Přejme mu na novém pracovišti mnoho zdaru."

5.3.1934 se stal velitelem 1. pěší divize a posádkovým velitelem Velké Prahy. 1.7.1935 povýšen na divizního generála a přeložen do Turčianského Sv. Martina jako velitel VII. arm. sboru, koncem r. 1938 přeložen jako velitel VII. armádního sboru do Banské Bystrice.

Velitel pražské posádky gen. Bedřich Homola promlouvá k vojsku slavnostní řeč při oslavě 20. výročí bitvy u Zborova na Masarykově stadionu na Strahově.

Koncem 30. let budoval železobetonový pevnůstkový obranný systém proti hortyovskému (fašistickému) Maďarsku. Po květnové mobilizaci 1938 byl gen. Homola spokojen, že byli na hranicích o 8 hodin dříve než Němci a v plné zbroji. V září 1938 po utajované mobilizaci wehrmachtu opět mobilizace, ve zbroji bylo půldruhého milionu vojáků. Byl však podepsán mnichovský diktát, Německo dostalo české pohraničí, přesto velitelství armády bylo pro obranu, president Beneš však kapituloval.