Tak spolu seděli pod modrým nebem
a najednou připlavala další želvička.
Je tak malinká jako nehet na prsteníčku a krunýřek má hnědý.
Povídá: dobrý den, můj králi.
Dobrý den, odpoví želví král, kterápak ty jsi?
Já jsem tvoje pra-pra-pravnučka. Mohla bych s vámi pobýt?
To víš, že mohla, odpoví starý želvák.
Ale napřed musíš uhádnout hádanku: Proč je dneska moře zlaté?
Zlaté je... protože... protože se v něm odráží slunce!
To by mohlo být, řekl král a posadil si vnučku k sobě,
hned vedle té nejmenší.
Tak tam spolu seděli, až nadešel večer.