Najednou připlavala mořem další želvička.
Je velká - no, jako nehet na prostředníčku.
A domeček má fialový.
Dobrý den, králi!
Dobrý den, kterápak ty jsi?
Já jsem tvoje pra-pravnučka.
Mohla bych si u tebe odpočinout?
To víš, že mohla.
Ale nejdřív musíš odpovědět na hádanku.
Proč je teď večer moře růžové?
Protože... protože...
protože jsou červánky a ty se na hladině odrážejí,
odpověděla želvička.
To by mohlo být, řekl král a posadil si vnučku k sobě,
hned vedle těch prvních dvou.