Tak tam spolu seděli, až se setmělo a přišla noc.
Najednou něco zašplouchalo
a na ostrůvek se vyšplhala další malá želvička.
Tak malá jako nehet na ukazováčku. Domeček má úplně zelený.
Buďte zdrávi!
Buď zdráva, odpoví král, a kterápak jsi ty?
Já jsem přece tvoje pravnučka. Můžu si k vám vylézt?
To víš, že můžeš, ale napřed musíš vyluštit hádanku:
proč je dnes v noci moře stříbrné?
Protože... protože... protože svítí měsíc a odráží se od vody.
To by mohlo být, řekl želví král a posadil želvičku
hned vedle té, co připlavala večer.