Jan Cinert (Neděle 11. června 2017)
Máte pravdu, nechápu, proč jsem to napsal přesně obráceně. Asi jsem byl zrovna příliš zahleděn do mytologie, kde je ten známý problém - bůh/héroj stojí na východním obzoru čelem proti nám, takže jeho levá strana je z našeho pohledu vpravo.
Můžu Vám poslat stránku z mé stále nedokončené knihy, kde se názvem také zabývám. Ale není tam ještě doplněný obrázek z "Mapa Prahy s okolím z roku 1757 od Jiřího Matyáše Seuttera", kde je zapsán tvar Zalov, byť v jiných názvech jsou spřežky a háčky. Podle mne jasný důkaz, že tzv. Levý Hradec byl původně nazýván Lov/Lev a Zalov znamená "za Lovem", čili vedle Lovu. Tu mapu jsem možná dříve na internetu někde viděl v dobrém provedení, ale teď se mi to nějak nedaří.
ZH (Neděle 11. června 2017)
Jan Cinert: znovu se zabývám původem názvu Levý hradec, chci se zeptat:
tady píšete, že desný je levý, ale všude je uvedeno, že desný znamená pravý, dodnes v chorvatšitině. Nemáte tam chybu?
ZH (Pondělí 5. června 2017)
Dík za tip.
Nákresy zřejmě vycházejí z Arch. atlasu Pr. hradu, měl jsem možnost krátce před jeho uzávěrkou upozornit, že kaple sv. Vojtěcha nebyla souběžná s basilikou, ale s katedrálou, no, marně.
Mimochodem, v sobotu jsem jel na kole kolem hradiště Semín, o němž jsme tu diskutovali, vyrůstá tam obří stavba vypadající jako olympijský stadion, vozí tam tlusté preparované klády do palisády, tak předpokládám, že je to cosi na způsob experimentální archologie, pokud to nebude nějaké další 'hnízdo'. Ale nic jsem o tom na webu zatím nenašel.
Jan Cinert (Pondělí 5. června 2017)
Tohle už znáte? Po kliknutí na hvězdičky v půdorysu se vlevo objeví nabídka fotodokumentace a někdy i 3D prohlídka.
Neměl jsem čas vše projít, je to dobrý a přínosný počin, jen jak se stalo už tradicí, některá tvrzení jsou hodně překvapivá. Třeba, že z Vratislavovy baziliky sv. Jiří se nic nedochovalo, nebo na virtuálním modelu baziliky sv. Víta vyčuhuje nejen část jižní apsidy rotundy, ale i jižní oblouk lodi rotundy, dokonce do úrovně římsy hlavní lodi baziliky. Přitom je doložené nalezenými zbytky, že pouze apsida vyčuhovala z jižní lodi baziliky a byl by to tak i neproveditelný nesmysl. Vynechávám komentář k tomu, co je také nemožné, ale je součástí dlouhodobě uznávaných výkladů. Velmi přínosné jsou fotky románských zdiv v podzemí dvora kláštera sv. Jiří. Myslím si, že to nebylo takto nikdy publikováno.
ZH (Čtvrtek 20. dubna 2017)
Hezký úlovek, dokonce jsem začal konečně rozumět i maďarsky (Szent Márton-templom) ;).
Jan Cinert (Středa 19. dubna 2017)
Před časem jsme se dotkli neznámého kostela na Vyšehradě pod pozdější bazilikou sv. Vavřince. Zkusil jsem datovat podobný v maďarském Feldebrö.
Zde je to zcela dole a o něco výše datování onoho vyšehradského kostela. Vychází zajímavé vazby a historické souvislosti.
Jan Cinert (Čtvrtek 23. března 2017)
Vybavuje se mi, že při letmém pohledu na Týnský chrám při průchodu Celetnou ulicí, mi bývalo kdysi divné, co je to za nepatřičný přístavek se stejným zdivem, jako má chrám. Neřešil jsem to, tak nyní již díky Vám chápu.
Naštěstí gotické kostely už nebyly orintovány podle východů Slunce, ale podle okolní zástavby, takže se nemusí nic řešit. :-)
Přiznám se, že jsem nevěděl, nebo dávno zapomněl, že kostelík sv. Matěje byl původně rotundou. Zajímavé.
ZH (Čtvrtek 23. března 2017)
Pánové, co se zajímáte o Prahu, v
Zaniklých kostelech jsou nové dva přírustky (seznam je úplně dole) o předchůdci Týnského chrámu, třeba k tomu něco máte. Podotýkám, že např. v monografii s Jansovými obrazy je chybný popis kaple sv. Ludmily. A ještě podotýkám, že nákres raně gotického chrámu je ofocený mobilem, tedy nevhodný k zkoumání azimutu ;-).
ZH (Neděle 19. března 2017)
Zdravím,
jsem vděčný a rychlý ;).
Když tak na to koukněte, zda to není nepřesné.
Teď se zdá, že je to čtyřpodlažní stavba vyhlížející jako panelák s mnoha okny. Dobový obrázek asi nelze získat...
P.S. před rokem jste se zmínil o legendě k Sadelerovu prospektu, je někde k sehnání?
Zdeněk Homola
Jiří Jindřich (Sobota 18. března 2017)
Dobrý den,
mohl by jste přidat školní kapli sv. Aloise na náměstí Krále Jiřího. Její loď je stále zachována v rámci školní jídelny ZŠ na náměstí Jiřího z Poděbrad 1685/8. tato kaple byla předchůdcem kostela Nejsvětějšího Srdce Páně od Jože Plečnika, který tento kostel nejprve chtěl postavit na místě této kaple.
S pozdravem
Jiří Jindřich
Jan Cinert (Úterý 28. února 2017)
Na to, jak je Venuše daleko, to myslím ještě jde ... Ale koukám, že na Měsíci už mají Mimozemšťani vybudováno hodně přistávacích drah, nebo to tak rozjezdil za dlouhá léta Lunochod? :-)
ZH (Pondělí 27. února 2017)
Zatímco
Superměsíc mně vyšel perfektně,
Venuše nic moc...
Foceno tady z balkonu foťákem za 6000...
Jan Cinert (Neděle 26. února 2017)
Dnes je zase pěkně vyfoukáno, tak tam Mars je vidět.
Vlevo od Večernice,
která tam teď bude mnoho dní,
i když není východní. :-)
Franta (Středa 15. února 2017)
Jan Cinert: a pak, že šmudla. Když jste zmínil tu rudou, kousek vedle Venuše je Mars. Pokud se tedy nestrácí v záři velkoměsta...
Jan Cinert (Středa 15. února 2017)
Povšimněte si, jak je nyní večer pěkně vidět Večernice.
Od Prahy směrem nad Kladnem,
září jako rudá záře nad Kladnem. :-)