Pražský hrad

Svého času jsem takto zažertoval o Pra-myslovi.

Intuice mi říká, na rozdíl od JC, že na Hradě před Bořivojem někdo musel sídlit, tj. nějaký příbuzný Bořivoje, třeba to bylo rodové sídlo prachděda Pramysla. Kosmas to asi trochu pomotal, ale když rod Přemyslovců to jméno užíval, považuju za pravděpodobné, že to v rodové tradici opravdu bylo a nebyla to jen fantazie Kosmy a starců, asi na rozdíl od Nezamysla atd. Ačkoli jsme tu o Pramyslovi psali, myslím možná nepadla spekulace o tom, že by byl třeba zkomolený Praha-mistr ;).
Uvítal jsem, že jsme díky Evě se zase vrátili sem do Prahy...

Mimochodem, k petřínským sv. Vavřincům, Vavřinec je na Moravě patronem vinařů.

Příkop procházel severojižně v místě dnešního Středního traktu, a byl datován pomocí keramiky (do 1. poloviny 9. st.).
V jeho místě, tedy v místě příkopu, byl postaven Spytihněvův vnitřní val rozdělující hradiště. Podle mých znalostí ovládl Bořivoj Pražský hrad 885, zemřel o nějaké cca 4 roky později. Co tam bylo před tím, nevím, jak známo, jsem jen amatér. Každopádně moc nehraje, že by tzv. kostel P. Marie byl oním Bořivojovým, a byl úplně mimo areál. Buď by musel zahájit opevnění největšího evropského hradiště sám, a dokončení nemohl stihnout, aby uvnitř založil kostel, nebo To bylo opravdu všechno jinak ;).

To datování není opravdu přesvědčivě doloženo. Jestliže posuneme kostel Na baště z doby Bořivoje do doby Spytihněvovy, tak se musí posunout také vrstvy a nálezy předtím. Nemůže tam zůstat prázdno. Nikde se fakt nepohřbívalo na hradišti, lidé nebydleli společně s nebožtíky. Změna nastala až po postavení kostela, protože to byla posvěcená půda.
Akropoli obýval velmož, byla zde svatyně, později kostel a bylo to poslední útočiště. Ovšem nejprve se hradiště zakládala jen v rozsahu akropole, další předhradí byla vybudována později. Pouze v případě Prahy bylo založeno rovnou město, jako jeden opevněný areál. K oddělení Hradu od malostranského předhradí došlo podle dendrochronologie až ke konci vlády Spytihněva a za Vratislava.

Pohřebiště byla od sídliště oddělena nějakou bariérou, nejprve přírodní, takže potokem, údolím atd., později hradbou. Mezi Starým purkrabstvím nic takového nebylo. Nejstarší příkop oddělil hradiště od okolí ze západu, měl normální obrannou funkci a s tím datováním je problém. Předpokládám, že je právě dílem Bořivojovým. Na III. nádvoří bylo hrobů více, nalezeno asi 8 a další byly zřejmě zničeny výstavbou.

Šárecké hradiště bylo v soustavě hradišť zřejmě centrem moci. Zaniklo na přelomu 9. a 10. století. Jeho úlohu převzal Pražský hrad. Včera mě napadlo, že asi nebude dobré zabývat se tím, co bylo postaveno dříve a co později. Důležitější bude, co bylo mocensky významnější na počátku 10. století.

Staroslovanský význam předpony pra- není jednoznačný. Machek upřednostňuje význam 'napřed'. Pra-ga může být ohrada, která před-cházela údělným ohradám. Před-cházela je nikoliv časově, ale tím, že se stala ohradou nejvyššího knížete.

V časopisu Naše řeč jsem opsal zajímavost o přeneseném významu slova předcházet: “Také ve významu »překonávati koho čím« býval u slovesa předcházeti 4. pád (na př. v Gestech 71: v Římě jest sedm mudrcóv, jenž svú múdrostí všecky mudrce tohoto světa předešli): my tak již vůbec neříkáme (s podobným obrazem však říkáme »předstihovati«).“ Pražská knížata překonávala postavení údělných knížat svou mocí. A pravděpodobně je překonávala i svú múdrostí.

Jan Cinert: k čemu sloužil příkop zřejmě s palisádou z první poloviny 9. století?
Nebo z jiného soudku, co když byl jádrem předbořijova hradu onen okrsek kolem Starého purkrabství? Pak by hrob bojovníka byl dost daleko. Mimochodem, dá se hrob velmože pokládat za pohřebiště? Později se pohřbívalo v centrálních kostelech atd.

Dřív se mi nezdálo, že by Žiži mělo být v místě dnešního monolitu, ale pokud by to byla mohyla nad hrobem, tak bych tomu mohl věřit. Nicméně, že by si biskupové postavili sídlo zastíněné od jihu a od města kopcem, se mi nezdá.

Zatím nevím, jestli by Slované mohli nazývat hradiště po svém hrada nebo hraza. Podle Malého staročeského slovníku to později Staročeši dělali. Hradu, tvrzi i městu říkali ohrada.

ohrada f. ohrada, plot, hradba: z toho města čstná ohrada deset let plně hořala; v ohradě uvnitř; obvod; hrazené místo, obora, zahrada; opevněné místo, pevnost (hrad, tvrz, město ap.); ohrady činiti ohrazovat se, opevňovat se; ochrana, záštita: obec jest každého ohrada; výhrada, výminka: k artikuluóm neodpoviedal jest (Hus) upřiemě, než s výmienkami a s ohradami (v. též obhrada)
ohraditi, ‑z’u, ‑díš dok. (co čím) ohradit, obehnat hradbou, ohradou; (koho, co kým, čím) zabezpečit, zajistit; upevnit, utvrdit, opevnit; obhájit, obránit; (koho, co před kým) omluvit, ospravedlnit; (koho čím) zahrnout, hojně obdařit; ‑ ohraditi sě zabezpečit se, zajistit se; (čím) zaopatřit se, vyzbrojit se; (v čem, čem) omluvit se, ospravedlnit se (v. též obhradti)
ohrazenie, ‑ie n. hradba; pevnost, tvrz; (čeho) zabezpečení, zajištění
ohrazený adj. (čím) obklopený, ohraničený; opevněný, opatřený hradbami; zajištěný, zabezpečený (v. též obhraditý)
ohrázěti, ‑ěju, ‑ieš, ohrazovati, ‑uju, ‑uješ ned. chránit, ochraňovat, hájit; ‑ ohrázěti sě, ohrazovati sě (čím) obklopovat se, chránit se čím, mít záštitu v čem (v. též obhrazovati)

obhrada f. ohrada, ohrazení (v. též ohrada)
obhraditi, ‑z’u, ‑díš dok. (co) ohradit, obestavět; (město) obehnat hradbou, opevnit; (koho) zaštítit; vyzbrojit; učte sě vzácnými a dobrými nravy obhraditi; (co čím) zajistit, zabezpečit (v. též ohraditi)
obhraditý, obhrazený adj. (čím) ohrazený, opevněný; vyzbrojený, vybavený: měl smysl rozumem obhrazený, ež všecko rozuměl (v. též ohrazený)
obhrazovati, ‑uju, ‑uješ ned. chránit, bránit, hájit (v. též ohrázěti)

No, kdyby se z Levého Hradce stalo správní hradiště nějakých 5 let po založení Pražského hradu, pak by Pražskému hradu také mohli říkat staré hradiště, ale je to dosti pochybné.

Trochu jsem pátral a našel jsem lepší možnost. Předpona pra- znamenala nejen starobylý, ale také předešlý, což má jasný přímý vztah k následujícímu. Pragrad tedy nemusí znamenat starý hrad, ale předchozí hrad. Zatím ale nevím, jestli by mohlo vzniknout příd.jm. pragá – předešlá.

Kdoví jakými propletenci se tvořila slovanská adjektiva. Znovu jsem se dočetl, že prý gā – cesta, jíti. Teď mě maně napadlo, jestli pra- gā není přede-šlá.