Pražský hrad

Tady se píše, že neznámý kostel na Vyšehradě nebyl dostavěn. Což bylo dříve jen naznačeno, jako možnost. Myslím, že to má souvislost s přesunem staroslověnských duchovních z Vyšehradu na Sázavu a založením tamějšího kláštera koncem 40. let 11. století.

Ještě jsem zapomněl. Není žádný doklad pro časté tvrzení, že Konstantin s Metodějem užívali a na Moravu přinesli patriarchální kříž. Oba ani nejsou nikde soudobě zobrazeni. Kříž ve smyslu znaku východní církve se mohl šířit jedině až po vyhnání staroslověnských z Ochridu po roce 1038 do Uher.

Vymyšlen byl jen ten jeden, levohradecký. Myslel jsem si, že tento problém je zcela jasný a již dávno vyřešený. :-)

V 9.-10. století byl rozpor jen mezi uplatněním latinské a staroslověnské liturgie, nikoliv mezi Římem a Konstantinopolí. Takže v té době dvojramenný kříž nebyl znakem pro "východní" staroslověnskou liturgii, to až po rozkolu v 11. století.

Právě z těchto důvodů je zatím možné pravděpodobné vysvětlení, že kříž byl vyryt v roce 982 na paměť biskupské volby.

Neříkejte, oni si vymýšleli kostely?
Je fakt, že Klimenta hledali na "opiši" Pražského hradu, na Vyšehradě.
Ale nenašli, natož pak v základech východní patriarchální kříž, jaký používali Cyril s Metodějem. Nevím, jak a proč by se takový do katolického kostela na Levém Hradci dostal. Tam snad pozdějí staroslověnský ritus popsán nebyl, to bychom museli na Emauzy nebo do Sázavy.

Do toho já se zatáhnout nenechám.:-) Obzvláště když žádný Hradec s kostelem sv. Klimenta nikdy nebyl. V Diffundente sole si to obojí někdo vymyslel, aby bylo v Čechách více kostelů při snaze založit pražské biskupství. Vícero kostelů byla totiž podmínka. Nejstarší ztotožnění onoho Hradce s Levým Hradcem je až ze 17. století od Pešiny z Čechorodu.

Já si myslím, že kříž na kámen neuměle vyryl Metoděj berlou, přesně vidím tu scénu ;-), s pokynem, aby Bořivoj postavil doma taky takový kostel, jaký máme tady, a aby přijali v Čechách křesťanství a nemuseli jíst po pohansku ze země.

Omlouvám se, tu malou čárku na konci jsem nebral v úvahu. Byť malinká a špatně umístěná, tam opravdu je. Přijde mi, že kámen byl odsekán z většího celku tak, aby byl záměrně uchován kříž. Podle toho, že vpravo je do špičky. Takový tvar nemohl být původně součástí předchozího kostela, třeba ostění nebo mensy.

Pokud by měl být kříž vyryt při zakládání rotundy a vzápětí zahrnut zeminou, tak by měl vypadat "jako nový". Také na lícové ploše by byly zachovány stopy po po nástrojích, kdyby byl kámen opracován záměrně jako základní. V roce 981 zde byl zvolen Vojtěch biskupem, tak by třeba mohl být kříž vyryt na pamětnou správně svisle, ale v nedokonalém tvaru, protože tehdy asi nikdo dost dobře nevěděl, jak takový patriarchální vypadá. Zároveň přisouzení patriarchálního kříže biskupovi by tomu napovídalo. V každém případě se nejeví svojí nedokonalostí součástí výzdoby původního kostela. Spíše jej nějaký nadšenec vyryl v původním kostele po Vojtěchově zvolení.

Je to patriarchální kříž, zda byl míněn jakožto lapis primarius, to je podle mě otázka, kvádříky jsou opracovány lepšími nástroji, než je dýka, zejména tedy v době, kdy by přicházel v úvahu základní kámen. Tak si myslím, že by byl kříž lépe vyvedený.
Taky by někdo obpitimističtější mohl říct Ha, u nás byl použit základní kámen už v 9. století, ba přivezl si ho Bořivoj z Velké Moravy jako důkaz svého křtu, třeba.
οὐδὲν οἶδα (vím, že nevím)

JČ: Na kameni z předchozího kostela, který byl použit v základu rotundy a pochází z předchozího kostela je latinský jednoramenný kříž.

ZH: Předhradí "levá půlka" a akropole "pravá půlka" nejsou vlevo a vpravo, protože se vcházelo bránou do předhradí, skrz něj pak do akropole. Takže to by pak při takové úvaze a přirovnání k lidské anatomii vycházely zcela jiné názvy. V té souvislosti bych upozornil, jak název vsi Pičín s příponou -ín ukazuje závaznost příslušnosti -ín k ženskému rodu a nelze tudíž s příponami zacházet lidovolně.

Bylo takové pravidlo, že se názvy u průběžně osídlených míst neměnily. To až nové době. Původní názvy zanikly se zánikem hradisek.

Opravdu odkaz zmizel, což je velká škoda, protože tam varianty byly přehledně (pro badatele) v textu. Ty zkratky typu A1 (Budyšínský) by měly odpovídat zkratkám v české tištěné verzi.

Budyšín jsem tam dal sarkasticky (abych zachoval onen tón vědeckých půtek).
Jinak Pravý hradec je pravá část prdelkovitého hradiště, jehož levou je Levý Hradec ;-).
Ty názvy v 10. století tedy vidíte vnitřním zrakem (jak tu psal Franta o Libuši), tak OK.
Odkaz na Bertholze, který jsem sem dával před 7 lety, zanikl, nový je tady.
Bohužel jsem nikde nenašel legendu ke zratkám v komentářích, asi jsou to, jak říkáte, různé přepisy názvů a jmen v různých verzích. Originál se nezachoval, čím dál více to přibližovali soudobým reáliím.

V základech rotundy na Levém Hradci byl nalezen kámen s dvojramenným křížem. To může značit, že tam provozovali byzantský ritus. Takže se odchylovali od místní víry, která byla považována za pravou víru. Tedy Leváci.

Pravý Hradec je novodobou zcela volnou myšlenkou, založenou jen na představě, že když je Levý Hradec, tak musí být i Pravý Hradec. Navíc na pravém břehu Vltavy. Jak každý řidič ví, tak při odbočování vlevo není v tom místě nutná i odbočka do prava. Podobně i Vyšehrad nemá Nížehrad, protože je prostě jen výše od Prahy. Osobně Pravý Hradec zcela vypouštím.

Podle azimutu by to mohlo být spíše hradisko Butovice, protože to bylo slovanské. Závisť byla keltským opidem. Ale nevede k němu od Šárky cesta v tom směru.

A Pravý Hradec? Ten dostal následně, někdy v nepříliš vzdálené minulosti, název, který vznikl v analogii k Levému Hradci?
Podle azimutu (stejně odkloněno od východu na druhou stranu) byl byla kandidátem na Pravý Hradec Závist?