Pražský hrad

Myslím si, že je problémem, přenášet naše současné znalosti do pravěku. Tehdy asi jen počítali na prstech počet dnů, kdy je vidět Jitřenka a kdy se zase znovu objeví na stejném místě na obloze.

Pět synů je i v Nestorově letopisu. Pátý syn starého muže umačkal pečeněžského obra, když se dohodlo, že se proti sobě postaví pouze dva bojovníci. Tedy stejné, jako David s Goliášem. V Mahábharátě je pět bratrů Pánduovců proti 100 Kuruovcům, takže Kuruovci jsou dohromady jeden Stovák, Hektór, Goliáš atd. V takovém případě by se mělo jednat o pět roků planety Venuše a pět Davidových kamínků o nesprávně přenesených Thovtových dnů.

David je protikladem letního Saula, takže hérojem zimní poloviny roku. Pak je poslední, nejmladší a osmou zimní polovinou roku ve Venušině cyklu. Takže pak opravdu jsou tři nejstarší synové vysláni samostatně, aby se David zároveň stal pátým bratrem, tedy posledním rokem planety Venuše.

Měl jsem půjčenou dobrou knížku "O srdnatém střelci Andrejovi a jiné pohádky", která je vhodná pro bádání a doporučuji přečíst nebo zakoupit, byť to jsou pohádky národů Sovětského svazu a vydané za bolševika. Je tam i varianta našeho Plaváčka nazvaná tuším O kupci Markovi. Trochu jinak je izde. Zajímavé je, že "Plaváček" byl poslán "k Vševědovi" po 16 letech, což jsou dva Venušiny cykly. Také je zajímavé, že velká ryba spolkla 12 lodí, takže uspala 12 lunací. To je pořád ten problém, že hrdina překonal již Venušin cyklus a pak vykonává půlroční pouť do zimního podsvětí, jako by byl teprve hérojem letní poloviny roku. Možná ze stejného důvodu ono přidání pěti kamenů do Davidovy mošničky. Nebo se jedná o pozůstatek původního sdělení, že časový héroj zase začíná od začátku? To by bylo v mýtech a pohádkách neobvyklé.

Tento popis je vzhledem k číslům 20,40,70 docela inspirující.Venuše v dolní konjunkci je Venuše u Slunce, "tj. u Boha?". Září na ranní obloze, blíží se Slunci a pak zmizí v září vycházejícího Slunce, pak se objeví záři zapadajícího Slunce. Kolem dolní konjunkce vykonává retrográdní pohyb, ,který trvá 40 dnů

Astronomický popis pozorování Venuše

Nejjasnější je Venuše na noční obloze v době, kdy je osvětlených 25 % jejího kotouče, k čemuž zpravidla dochází 37 dní před dolní konjunkcí na večerní obloze a 37 dní po ní na ranní obloze. Je až 15krát jasnější než nejjasnější hvězda noční oblohy Sirius.

Od Slunce se nejvíc vychýlí přibližně 70 dní před a po dolní konjunkcí, v této době je v poloviční fázi. V těchto dvou intervalech je Venuše viditelná i za plného denního světla, pokud pozorovatel přesně ví, kam se má podívat. Jako všechny planety i Venuše se na svojí dráze při pozorování ze Země zdánlivě zastaví a pak postupuje po obloze opačně. Perioda opačného pohybu je 20 dní před a po dolní konjunkci.

Dosud jsem měl za to, že jméno je dávno počeštělé Zinn (cín), ale nijak jsem to nezkoumal. Díky za námět :-).
Čtyřicetidenní půst je podle mne jen další použití staré mýtické lhůty 40 dnů, tady v křesťanství.
Plaváček se mi jeví jako kompilace, byť třeba stará. Nejprve narození za zimního slunovratu, pak nalezení v košíku za jarní rovnodennosti, to náleží jednoročnímu Sluníčku. Setkání s princeznou na podzim a sňatek za jarní rovnodennosti už náleží hérojovi vládnoucímu přes letní polovinu roku, takže už tak je vidět, že Plaváček povýšil na delší časové období. Ale cesta za Dědem Vševědem je nějak nadbytečná. Jsou to tři lunace sestupu po podzimní rovnodennosti, setkání se Vševědem při zimním slunovratu a pak cesta zpět nahoru třemi lunacemi k jarní rovnodennosti a opětovnému setkání s princeznou, zároveň s vystřídáním ve vládě s panem králem. Navíc návrat s dary jako by je obdržel od sudiček. Podle mne se jedná o spojení Plaváčkova odchodu do podsvětí během zimy s překonáním Venušina cyklu. Proto tam jsou přidány ony potřebné číslovky 20, 12 a 12 a zároveň tam není řešena přesnost - těch chybějících 40 dnů.
I v ostatních případech jako Odysseus a Elizeus se řeší jen překonání délky Venušina cyklu. Zřejmě proto, že další venušansko-sluneční nebyl.

Mně se to také jeví tak, že u Davida se jedná jen o výpůjčku jména a počtu pěti elementů od Thovta. Bůh Thovt by měl být bohem počasí nebo sloučením Blíženců do jedné osoby, Plutarchos k němu přiřadil jejich boha Herma. David, Patroklos, hrdina Tyr a David bojují se Stovákem, takže jsou v mýtu již časově dále než Venušin cyklus.

Nevím s Davidovými pěti kameny, jestli by se mohlo jednat o pět oběhů Venuše. Spíše tento cyklus počítali podle Jitřenky a mezi pátou a začínající šestou Jitřenkou je spousta dní. Asi by to bylo moc komplikované. Jinak ten poměr 3 : 5 je zajímavý, jen k tomu teď nevím co napsat.

Jan Cinert: Dnes je "dies cinerum" :-) - Popeleční středa - souvisí Vaše jméno nějak s "popelem"?
:-)
Začátek čtyřicetidenního půstu (s šesti nedělemi, které se do té doby nepočítají) - zase tedy označený den, který je 40 dní před významným datumem - velikonoční nedělí.
Podle Wikipedie to oficiálně vzniklo někdy v 11. století
https://cs.wikipedia.org/wiki/Popele%C4%8Dn%C3%AD_st%C5%99eda

K Plaváčkovi a Davidovi - v pohádce, kterou jsem na internetu četl já
http://www.cist.cz/Pohadky/vseved.htm
jsou všechny dlouhé časové úseky uvedené jako dvacetileté - Plaváčka přinesla před 20 lety voda, dvacet let neprýští ze studny voda, dvacet let jabloň nerodí jablka + ten převozník.
20*12*12=2880, tj. 99 lunací (99*29,5=2920,5) nebo 5 synodických period Venuše (5*584=2920) nebo 8 slunečních roků (8*365) do vše bez 40 dnů, pokud by tedy 20 let v pohádce znamenalo dvacedenní týden.

19 letý cyklus je 235 lunací. Kde jsou ty zbylé lunace, které by naznačily celý cyklus? Plaváček je heroem 19 letého cyklu asi už jen podle jeho věku a délek uváděných časových úseků. Nerozumím potom výpočtu 12*12*20.

David si vzal na Goliáše 5 kamenů. Davidův otec (Izai,Jišaj) měl 8 synů - 3 byli ve vojsku se Saulem, 5 jich zůstalo doma. Goliáš vystupoval 40 dní před Saulovo vojsko, dožadoval se soupeře a tropil si z nich posměch. Zjevně vojska čekala 40 dní...
Na vyobrazení tří králů v Ravenně jsou pod nohama králů květiny s 3,5 a 8 květy - nad hlavou mají "betlémskou osmicípou hvězdu" - to naznačuje dělení čísla 8 na 3+5 (podle květů:Baltazar: 3, Melichar: 5 a Kašpar: 8). V poměru 3:5 byli rozděleni Jišajovi synové (Než to David jako zásobovač změnil). 3 synové ve vojsku byli ti nejstarší a jejich bojová účast zjevně nevedla ke zdárnému konci. David byl nejmladší - byl pátý z pěti, kteří se bojových akcí doposud neúčastnili, byl poslední, možná proto si vzal pět kamenů - aby Goliáše mohl zabít pátým kamenem (i když na první pokus), a protože jak by asi numerologové řekli, pětka byla jeho číslo. Pátým oběhem Venuše končil cyklus - jen bylo potřeba počkat výše uvedených 40 dnů. K Davidovi lépe pasuje spíše 40 dnů než 72 dnů Thovtových.

Poměr 365:584 = 0,625 = 5:8. Možná nejde o poměry. Prostě se poukazuje na čísla 5 a 8 (5 oběhů Venuše za 8 slunečních roků).

Franta: Je otázka, jakými značkami na kůře či kůži si lidé při původním vyprávění vypomáhali. Třeba ruka mohla být pět. Hlava člověka dvacet. Jak se potom namalovaná ruka a hlava dostaly do epického vyprávění? Jako 5 + 20 = 25, nebo 5 x 20 = 100? Co když byl rozdíl mezi součtem a násobením vyjádřen jen tak, že dříve bylo vyšší číslo a naopak? Všiml jsem si toho problému už dávno. Když Odysseus místo volů prostřelil najednou 12 seker, tak to znamená sečtené číslo 12, stejně jako kdyby prostřelil postupně jednu po druhé? Nikoliv, to prostřelení najednou má svůj zvláštní význam a zde tedy mocninu. Takže se číslovky ve vyprávěních musí chápat obezřetně.

S volským dvanáctispřežím se neorá, jen s jedním dvojspřežím, takže se jedná o symbolické vyjádření. Podle mne tedy tak, že význam dvanáctispřeží zde vyjadřuje druhou mocninu čísla 12. Ostatně i u Přemyslova pole je také jen jednou přítomna číslovka 12. Mocnina je vyjádřena slovy velikost pole šířky a délky. Přitom se o pole nejedná, ale o počet 20denních měsíců.

Tady je obrázek se stejným schématem. Tedy pokud bude ostatním fungovat.

Podstata neposkvrněného početí je, že Panna např. šlápla do stopy obra, a tím otěhotněla. Teď jde o to, kdy Novolunní dívka mohla "šlápnout" do stopy héroa podzimní rovnodennosti. A kdy se vlastně odehrál původní pravěký porod. Mája porodila Budhu vestoje a pravým bokem držíce se vzrostlého stromu. Podle mne tedy rodila čelem k divákovi za jarní rovnodennosti. Dionýsos se narodil po šesti měsících a pak byl zašit do Diova stehna na tři měsíce. Takže byl počat za letního slunovratu, narodil se za zimního a podruhé za jarní rovnodennosti. Navíc je pravděpodobné, že původně početí a porod byl jeden okamžik, protože se jednalo prostě o "vznik". A teď se v tom má člověk vyznat. :-)
Nejlogičtější mi přijde, že Panna šlápla do stopy obra při podzimním slunovratu, kdy následuje předtím sestoupivší Slunce do nižšíh poloh drah. "Do stopy" proto, že lunární sestup následuje o několik dnů později. (Viz Sedm havranních bratříčků.) Případně je vše v jednom okamžiku, tedy za nejnižších poloh Slunce a Měsíce při zimním slunovratu. Snahou přiblížit astronomický "porod" lidskému v délce devíti měsíců pak vznikají zmatky.
Takže Josef s Marií byli zasnoubeni od jarní rovnodennosti přes léto. Pak došlo k početí za podzimní rovnodennosti, Josef opouští Marii, neboť jako letní héroj odchází do nebytí. Po narození Syna o zimním slunovratu přijímá zpět Marii i se Synem za jarní rovnodennosti. Takhle bych asi viděl základní stav celé záležitosti před zpracováním Evangelisty a snahou vypořádat se s devítiměsíčním těhotenstvím.

Čtrnáctka podle mne nic neznamená, ale součet všech pokolení, tedy 14 + 14 + 14 = 42, je už jiná káva. Mám teď rozpracovaný článek o čísle 70 a číslo 42 s tím souvisí. Je to složité na vysvětlení, tak vydržte ještě nějaký den. Jedná se o pět Venušiných cyklů, ale povýšených na 5 x 100 lunací, což je 42,18 roku s použitím 70 pětidenních týdnů, čili 350 dnů.
Tedy 5 cyklů x 2953 dnů = 14765 dnů = 350 x 42,18 roku. 70 týdnů proto, že se jedná o počet ukončených týdnů odpovídajících 12 lunacím. Proto i použití 100 lunací. Jinak je též v Bibli používáno číslo 40, což je přesně pět Venušiných cyklů po osmi rocích.

Ale pozor, teď to hlavní ze včerejší noci! Pořád jsme se tady motali kolem Přemyslova pole a Venušina cyklu a chyběl jen ten poslední malý krůček, pro lidstvo v délce jedné míle. Přestože dávno vím, že je nutné zohlednit veškeré číslovky v epických vyprávěních, neboť dávají dohromady celkovou číselnou sestavu, tak u Přemyslova pole jsem to ostudně zanedbal. Školáckou výmluvou je, že nám tvrdili cosi o orání Přemyslova pole, ale on ve skutečnosti oral Venušinu zahrádku!
Takže 12 x 12 kročejů je 144 dvacetidenních měsíců, čili těch prapůvodních početních celků, člověků s 20 prsty. Dohromady 144 x 20 = 2880 dní. Chybí tedy dva 20denní měsíce, čili 40 dnů do 2920denní délky Venušina cyklu. Kam se poděli? Přece zmizeli v té skále, v biblickém podání byli upečeni. Tím "zmizením dvou volů" je slovně vyjádřeno, že ještě chybí dva 20denní celky, které je třeba přičíst k rozměru pole. V Bibli je podobně nutné přičíst k dvanáctispřeží, tedy 12 x 12 volům, rovněž ty dva voly upečené.
Ale to ještě není všechno. Rok trvá přesně 365,25 dne, za Venušin cyklus už to dělá 8 čtvrtin dne, takže celkem 2 dny. Kam se poděly ty dva dny do přesného počtu 2922 dní ve Venušině cyklu? Uschly!!! Přemysl přece ještě zarazil otku do země, ta začala zázračně obrůstat třemi výhonky. Dva z nich uschly a stejně jako jako u zmizených volů je tím vyjádřeno, že se ještě musí připočítat chybějící 2 dny. Proč se píše o výhoncích? Protože to jsou prsty dlaně 20denního vola/člověka. Latinsky je dlaň palma, podle tvaru listů palmy žumary (bájné Chyméry). V Bibli dva výhonky nejsou, zapoměli snad na ně? Ne, prostě psali v době před zavedením Juliánského kalendáře s přiznáním té čtvrtiny dne.

Nepřestává mne neustále překvapovat, jak je vždy výsledek jasný a jednoduchý, když se na něj po letech úsilí přijde.

Franta několikrát připoměl, že francozská 80 je 4 x 20. Stejně i anglická kopa (šedesát) je threescore, čili tři človeci s 20 prsty.

Protože je výjev na oltářní arše označován jako "Zvěstování" použil jsem pro anděla jméno Gabriel. Ono to možná představuje zvěstování sv. Josefovi a přijetí Panny Marie.
Mt 1.18-23

18
Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
19
Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.
20
Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
21
Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“
22
To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka:
23
‚Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo ‚Bůh s námi‘.

"Josef vida znaky mateřství u své manželky" - tedy se zdá, že zvěstování Josefovi proběhlo s jistým časovým odstupem od zvěstování Panně Marii - takže asi i okolo letního slunovratu.

Anděl na obraze se mi zdá vykreslen velmi sugestivně a připomíná mi trojrohé býčí hlavy.Spona na plášti ve tvaru kříže připomínající čtyři hlavní světové strany s rameny sledující osu jeho těla ve směru východ-západ. Je to hlavní osa? Vzhledem k rovnodennostem určitě.
Nad hlavou dvě křídla odkloněná od osy v slunovratových odchylkách. A roh v ruce vypadá jako právě odklopený z hlavy..., abych své úvahy nějak napasoval na rovnodennost - že by to odkazovalo na rovnodennostní zvěstování Panně Marii