Pražský hrad

Je to už dlouho, co se tady probírala podobnost Orionova pásu s rozmístěním egyptských pyramid a ještě s dalším, tuším snad rondely v Anglii? Už si to moc nepamatuji, jen že jsem k takovým věcem byl skeptický. Zde v "Velkomoravské pohřebiště ve Znojmě-Hradišti" je něco podobného na obr. 7 na str. 5. Jedná se o kultovní jámy na pohřebišti, které nebylo odkryto celé. Takže může být jen náhoda, že byly odkryty jen tyto jámy a náhodou vytváří podobný obrazec. No ale, celý život je jen náhoda ...:-)

Zase potápěči hledali pilíř Juditina mostu. To je jistě přínosné, ale ta bezbřehá naivita, že by se v tom místě mohly také nalézt pozůstatky dřevěného mostu, mě nikdy nepřestane překvapovat. I když se nebude přihlížet k tomu, že jsem již před lety doložil, že takový most nikdy neexistoval, tak by přece musel být jinde, než byl Juditin most. Dřevěný most by se musel nadále používat i během výstavby mostu Juditina a až po jeho dokončení by se dřevěný most jako nepotřebný odstranil.

Ano, je to o lhůtě 40 dnů, která vyplývá z rozdílu při počítání délky roku 360 oproti 365 dnů ve Venušině cyklu. V rámci jednoho pozemského roku to bylo původně sedm dnů. Viz v Knize Ester, jak Ašveroš 180 dnů "ukazoval bohatství" a pak sedm dnů pořádal hostinu. Takže devět bratrů/člověků s 20 prsty je celkem 180 dnů letní poloviny roku při počítání délky 360 dnů. Při zohlednění skutečné poloviny je to 182,625 dne a ještě se musí připočíst čtyři dny, o které je letní polovina delší oproti zimní. Takže vyjde, že letní polovina roku trvá 180 + 7 = 187 dnů. Proto v původních sumerských mýtech trvala potopa jen 7 dnů, neboť se jednalo o vyrovnání mezi polovinami roku stejně, jako námi probírané vyrovnání ve Venušině cyklu.

Zbrojnoše jdoucího před Goliášem jsem si dosud nevšiml. Nemá nikde žádnou analogii, nebo jsem si zatím nevšiml. Asi se spíš jedná o realistický popis bitvy, podobně i David odložil "zavazadla" u doprovodu vojska, jak bylo zvykem. Všechny příšery měsíčního času vystupují v mýtech samostatně. Víc mne k tomu nyní nenapadá.

Jan Cinert: - jestli dobře chápu toto: 1 Samuelova 17.kapitola :
16. I přicházel ten Filistinský ráno a večer, a stavěl se po čtyřidceti dní.

dále viz události 41 dne:
20. A tak vstav David tím raněji a zanechav stáda při strážném, vzal to a šel, jakž mu byl přikázal Izai. I přišel až k šancům, a aj, vojsko vycházelo do šiku a křičelo k bitvě.
21. I sšikovali se Izraelští, ano i Filistinští, vojsko proti vojsku.
22. Protož David zanechav břemene, kteréž s sebe složil u strážného při břemeních, běžel do vojska; a když přišel, tázal se bratří svých, jak se mají.
23. A když on s nimi mluvil, aj, muž bojovník jménem Goliáš, Filistinský z Gát, vycházel z vojska Filistinských a mluvil jako i prvé; což slyšel i David.
24. Všickni pak muži Izraelští, jakž uzřeli toho muže, utíkali před tváří jeho, a báli se náramně.

tak Divid zabil Goliáše 41 den -

není to tedy ta 40, která udává počet dní, které se čekalo.
Tedy počet dnů, které chybějí do konce astronimického cyklu. Viz věta, kterou končíte článek o číslech 70,72,77
"Takže rovnice pak je 20 x 12 x 12 = 2880 dnů, což je výše uvedený počet dnů ve Venušině cyklu při počítání délky roku po 360 dnech."

tedy počet dnů, které jsou odpočítány jako kalendářní,

Myslím si, že je problémem, přenášet naše současné znalosti do pravěku. Tehdy asi jen počítali na prstech počet dnů, kdy je vidět Jitřenka a kdy se zase znovu objeví na stejném místě na obloze.

Pět synů je i v Nestorově letopisu. Pátý syn starého muže umačkal pečeněžského obra, když se dohodlo, že se proti sobě postaví pouze dva bojovníci. Tedy stejné, jako David s Goliášem. V Mahábharátě je pět bratrů Pánduovců proti 100 Kuruovcům, takže Kuruovci jsou dohromady jeden Stovák, Hektór, Goliáš atd. V takovém případě by se mělo jednat o pět roků planety Venuše a pět Davidových kamínků o nesprávně přenesených Thovtových dnů.

David je protikladem letního Saula, takže hérojem zimní poloviny roku. Pak je poslední, nejmladší a osmou zimní polovinou roku ve Venušině cyklu. Takže pak opravdu jsou tři nejstarší synové vysláni samostatně, aby se David zároveň stal pátým bratrem, tedy posledním rokem planety Venuše.

Měl jsem půjčenou dobrou knížku "O srdnatém střelci Andrejovi a jiné pohádky", která je vhodná pro bádání a doporučuji přečíst nebo zakoupit, byť to jsou pohádky národů Sovětského svazu a vydané za bolševika. Je tam i varianta našeho Plaváčka nazvaná tuším O kupci Markovi. Trochu jinak je izde. Zajímavé je, že "Plaváček" byl poslán "k Vševědovi" po 16 letech, což jsou dva Venušiny cykly. Také je zajímavé, že velká ryba spolkla 12 lodí, takže uspala 12 lunací. To je pořád ten problém, že hrdina překonal již Venušin cyklus a pak vykonává půlroční pouť do zimního podsvětí, jako by byl teprve hérojem letní poloviny roku. Možná ze stejného důvodu ono přidání pěti kamenů do Davidovy mošničky. Nebo se jedná o pozůstatek původního sdělení, že časový héroj zase začíná od začátku? To by bylo v mýtech a pohádkách neobvyklé.

Tento popis je vzhledem k číslům 20,40,70 docela inspirující.Venuše v dolní konjunkci je Venuše u Slunce, "tj. u Boha?". Září na ranní obloze, blíží se Slunci a pak zmizí v září vycházejícího Slunce, pak se objeví záři zapadajícího Slunce. Kolem dolní konjunkce vykonává retrográdní pohyb, ,který trvá 40 dnů

Astronomický popis pozorování Venuše

Nejjasnější je Venuše na noční obloze v době, kdy je osvětlených 25 % jejího kotouče, k čemuž zpravidla dochází 37 dní před dolní konjunkcí na večerní obloze a 37 dní po ní na ranní obloze. Je až 15krát jasnější než nejjasnější hvězda noční oblohy Sirius.

Od Slunce se nejvíc vychýlí přibližně 70 dní před a po dolní konjunkcí, v této době je v poloviční fázi. V těchto dvou intervalech je Venuše viditelná i za plného denního světla, pokud pozorovatel přesně ví, kam se má podívat. Jako všechny planety i Venuše se na svojí dráze při pozorování ze Země zdánlivě zastaví a pak postupuje po obloze opačně. Perioda opačného pohybu je 20 dní před a po dolní konjunkci.

Dosud jsem měl za to, že jméno je dávno počeštělé Zinn (cín), ale nijak jsem to nezkoumal. Díky za námět :-).
Čtyřicetidenní půst je podle mne jen další použití staré mýtické lhůty 40 dnů, tady v křesťanství.
Plaváček se mi jeví jako kompilace, byť třeba stará. Nejprve narození za zimního slunovratu, pak nalezení v košíku za jarní rovnodennosti, to náleží jednoročnímu Sluníčku. Setkání s princeznou na podzim a sňatek za jarní rovnodennosti už náleží hérojovi vládnoucímu přes letní polovinu roku, takže už tak je vidět, že Plaváček povýšil na delší časové období. Ale cesta za Dědem Vševědem je nějak nadbytečná. Jsou to tři lunace sestupu po podzimní rovnodennosti, setkání se Vševědem při zimním slunovratu a pak cesta zpět nahoru třemi lunacemi k jarní rovnodennosti a opětovnému setkání s princeznou, zároveň s vystřídáním ve vládě s panem králem. Navíc návrat s dary jako by je obdržel od sudiček. Podle mne se jedná o spojení Plaváčkova odchodu do podsvětí během zimy s překonáním Venušina cyklu. Proto tam jsou přidány ony potřebné číslovky 20, 12 a 12 a zároveň tam není řešena přesnost - těch chybějících 40 dnů.
I v ostatních případech jako Odysseus a Elizeus se řeší jen překonání délky Venušina cyklu. Zřejmě proto, že další venušansko-sluneční nebyl.

Mně se to také jeví tak, že u Davida se jedná jen o výpůjčku jména a počtu pěti elementů od Thovta. Bůh Thovt by měl být bohem počasí nebo sloučením Blíženců do jedné osoby, Plutarchos k němu přiřadil jejich boha Herma. David, Patroklos, hrdina Tyr a David bojují se Stovákem, takže jsou v mýtu již časově dále než Venušin cyklus.

Nevím s Davidovými pěti kameny, jestli by se mohlo jednat o pět oběhů Venuše. Spíše tento cyklus počítali podle Jitřenky a mezi pátou a začínající šestou Jitřenkou je spousta dní. Asi by to bylo moc komplikované. Jinak ten poměr 3 : 5 je zajímavý, jen k tomu teď nevím co napsat.

Jan Cinert: Dnes je "dies cinerum" :-) - Popeleční středa - souvisí Vaše jméno nějak s "popelem"?
:-)
Začátek čtyřicetidenního půstu (s šesti nedělemi, které se do té doby nepočítají) - zase tedy označený den, který je 40 dní před významným datumem - velikonoční nedělí.
Podle Wikipedie to oficiálně vzniklo někdy v 11. století
https://cs.wikipedia.org/wiki/Popele%C4%8Dn%C3%AD_st%C5%99eda

K Plaváčkovi a Davidovi - v pohádce, kterou jsem na internetu četl já
http://www.cist.cz/Pohadky/vseved.htm
jsou všechny dlouhé časové úseky uvedené jako dvacetileté - Plaváčka přinesla před 20 lety voda, dvacet let neprýští ze studny voda, dvacet let jabloň nerodí jablka + ten převozník.
20*12*12=2880, tj. 99 lunací (99*29,5=2920,5) nebo 5 synodických period Venuše (5*584=2920) nebo 8 slunečních roků (8*365) do vše bez 40 dnů, pokud by tedy 20 let v pohádce znamenalo dvacedenní týden.

19 letý cyklus je 235 lunací. Kde jsou ty zbylé lunace, které by naznačily celý cyklus? Plaváček je heroem 19 letého cyklu asi už jen podle jeho věku a délek uváděných časových úseků. Nerozumím potom výpočtu 12*12*20.

David si vzal na Goliáše 5 kamenů. Davidův otec (Izai,Jišaj) měl 8 synů - 3 byli ve vojsku se Saulem, 5 jich zůstalo doma. Goliáš vystupoval 40 dní před Saulovo vojsko, dožadoval se soupeře a tropil si z nich posměch. Zjevně vojska čekala 40 dní...
Na vyobrazení tří králů v Ravenně jsou pod nohama králů květiny s 3,5 a 8 květy - nad hlavou mají "betlémskou osmicípou hvězdu" - to naznačuje dělení čísla 8 na 3+5 (podle květů:Baltazar: 3, Melichar: 5 a Kašpar: 8). V poměru 3:5 byli rozděleni Jišajovi synové (Než to David jako zásobovač změnil). 3 synové ve vojsku byli ti nejstarší a jejich bojová účast zjevně nevedla ke zdárnému konci. David byl nejmladší - byl pátý z pěti, kteří se bojových akcí doposud neúčastnili, byl poslední, možná proto si vzal pět kamenů - aby Goliáše mohl zabít pátým kamenem (i když na první pokus), a protože jak by asi numerologové řekli, pětka byla jeho číslo. Pátým oběhem Venuše končil cyklus - jen bylo potřeba počkat výše uvedených 40 dnů. K Davidovi lépe pasuje spíše 40 dnů než 72 dnů Thovtových.

Poměr 365:584 = 0,625 = 5:8. Možná nejde o poměry. Prostě se poukazuje na čísla 5 a 8 (5 oběhů Venuše za 8 slunečních roků).

Franta: Jak jste níže napsal: "Brázdy by měly být možná důležitější než ti voli.", tak jste asi opravdu šáhnul na podstatu. Oradlem se pole orala dvakrát a napříč. Dvanáct kročejů na straně pole jsou tedy začátky 12 brázd. Po provedení takové orby vznikne 144 čtverečků. Takže orba vlastně znamená násobení. U Plaváčka jsou oněmi brázdami 12 bílých a 12 černých koní, které dostal při návratu odměnou za dobré rady. Zajímavá je převozníkova zmínka, že převáží už 20 roků (tedy zřejmě správně 20. rok, čili po uplynutí 19 roků). To odpovídá tomu, že Plaváček je nakonec héroem 19letého cyklu. Zároveň je ale unikátně vytvořena ta potřebná číselná řada 20 x 12 x 12 = 2880 dnů.