Pražský hrad

Mnohočetné díky za ta prověření. Je vidět, že jsem udělal před lety dobře, když jsem nezahodil nabídnutou šanci dosáhnout skvělých výsledků díky programu Azor a proslavit se jimi na tomto fóru.

U té Hagie Sophie se zřejmě jedná o počátky vytyčování kostelů podle principu a kalendáře. Všiml jsem si i jiných odchylek azimutů a jedná se vždy o období 5.-6. století. Souvisí to možná s již naznačeným názorem, že asi používali při vytyčení nějaké fígle, no a ty mohli používat až po dobrém zvládnutí metody. Myslím, že časem se vše vyjasní.

Franta:

když jsem použil minutové intervaly, vyšlo mi:
2016-Jun-21 02:53 *r 50.4737 -0.1814
2016-Jun-21 02:54 *m 50.6667 -0.0788
2016-Jun-21 02:55 *m 50.8595 0.0244
2016-Jun-21 02:56 *m 51.0521 0.1282

(pro méně zkušené: východ středu Slunce je v 0, tedy mezi minus a plus)

když vteřinové, tak:

2016-Jun-21 02:54:45.000 *m 50.8114 -0.0015
2016-Jun-21 02:54:46.000 *m 50.8146 0.0003

Tedy východ Slunce 50.81° ve 2:54:46 UT dle Horizons
Azor ukazuje 50.78° ve 4:54:49 SELČ
což je rozdíl 3 setiny stupně a tři vteřiny.

Jedná se o systém s refrakcí, takže ji není třeba zohledňovat.
Nechci být puntičkář ;-).

Já bych to spíš viděl tak, že na dvojrozměrném egyptském reliéfu se jedná o schématické podání. Ona smyčka může být provaz s uzly po 40 + 30 + 50 délkách, jehož napnutím se získá pravý úhel. Samozřejmě tam jako by chybí třetí roh trojúhelníka, jenže ten má být právě tím natahováním provazu nalezen.

Já vím, že s těmi symboly bohů/bohyň to není vždy jednoznačné. Ale určitě je chyba se dívat na 3 tisíce let trvající existenci Staroegyptské říše jako na něco neměnného. To je případ východu Síria ohlašujícího příchod povodní. Jak dlouho to mohlo přesně fungovat? Sto let? Pak došlo k posunu hvězdné oblohy. Přesto se vykládá význam této hvězdy jako něco trvale platného a významného pro staré Egypťany.

Konkrétně ženské bohyně letní poloviny roku mohly být spojeny se sedmi letními lunacemi a tuto číslovku si mohly někdy ponechat i po povýšení na Jitřenku, která už má ale vazbu na osm pozemských roků a zároveň na pět oběhů Venuše kolem Slunce. Pak záleží na konkrétním tvůrci a jeho době, kolik "cípů hvězdy" ze zvyku nebo naopak inovačně použil. Takže je to těžké, pěticípá hvězda mohla být obecně hvězdou a třeba i někdy Síriem, ale někdy také pěti oběhy Venuše nebo pěti Venušinými cykly. Problém je hlavně v těch výkladech vytvářejících posit neměnnosti během celé říše, navíc často jen povrchně kdysi vytvořenými a stále opakovanými jako neměnné dogma.

Já si jen nejsem moc jist tou pěticípostí u Sešat. Obvykle má paprsků více, tahle ta jich má 8. Nebo sedm? Podle toho zobrazení by snad i mohli s faraonem vytyčovat provoúhlý trojúhelník, pokud by tedy to lano, které je znázorněné mezi dvěma, řekněme kůly, které zarážejí do země, šlo ještě natáhnout tak aby vytvořilo druhou odvěsnu a přeponu. nebo by museli použít druhou smyčku lana v délce zbývající odvěsna+přepona.

Pěticípá hvězda byla myslím vyhrazena pro Sírius - Sopdet, a snad to byl symbol i hvězdy jako takové.

Díky, že jste to provedl. Pak je takový rozdíl zanedbatelný. V praxi mi většinou vycházelo stanovení azimutu kousek před objevením poloviny kotouče, takže takto by to bylo trochu blíže k první čtvrtině. To jsem si ale oddychl.

Za odměnu :-), přidám jednu ze svých nových myšlenek. Napadla mne v souvislosti s dříve probíraným počtem 40 roků, které byly považovány za důležité ve starověku, třeby v Bibli. Jedná se o pět osmiletých Venušiných cyklů ve kterých se načte odchylka 0,25 dne v roce na dva dny. Ještě dříve jsme tu narazili na formulaci, že "bohyně Sešat napíná provaz s faraonem při vyměřování stavby". Faraon je kvůli svátku sed téměř jistě planetou Saturn s 30letým rokem. Sešat s pěticípou hvězdou na hlavě by pak měla být pěti Venušinými cykly v délce 40 roků. Pak už je zřejmé, co spolu faraon se Sešat tak utajeně dělají. Podle poměru stran pravoúhlého trojúhelníka 4 : 3 : 5 konstruují takový trojúhelník v poměru 40 : 30 : 50. Oba jsou tedy odvěsnami a napínají provaz, který je přeponou. Takže jde zase o jedno z obrazných a zbožnělých vyjádření obvyklého pojmu.

Nevím jak jiné programy, ale Horizons pracuje s parametrem RTS elevation, který je standardně nastaven na nulu. Asi by nebyl problém zadat tam nějaké číslo, domnívám se, že rozdíl ve stupních mezi výškou pozorování a výškou obzoru.
http://ssd.jpl.nasa.gov/?horizons_tutorial

Když se pošle dotaz pro 50.090817, 14.400789 a nadmořskou výšku 257 m - a nulové převýšení obzoru, to je nastavení Azora, které se mi ukáže, když načtu jeho stránku, tak z Horizons přijde pro 21.6.2016

2016-Jun-21 02:53,*,r, 50.4737, -0.1813, 100.000,

Azor udává azimuty 50,35, 50,79 a 51,21
Údaj o východu SLunce z Horizons je 50.4737, je tedy odlišný o 0.12 stupně než udává Azor. Číslo -0.1813 je výška Slunce - nejspíše se tedy jedná o první paprsek, s tím, že refrakce posunuje SLunce k obzoru. Čas podle Azoru je 4:52, Horizons udávají 2:53 světového času
Horizons počítá s krokem 1 minuta

Děkuji za snahu o objasnění. Jestli jsem správě pochopil, tak všelikeré ty jiné programy dají informaci o teoretickém východu Slunce při nulovém obzoru v souřadnicemi zadaném místě. Asi se jednotlivými údolíčky někde ve střední Evropě nezabývají. Pak by kontrola musela být tak, že se i v Azoru nasimuluje nulový obzor a při shodě se v něm pak přidají hodnoty pro výšku a vzdálenost obzoru.