Pražský hrad

Polohu Slunce pod horizontem lze určit z krepuskulárních paprsků. Lze určit i polohu prvního paprsku, pokud je nad horizontem pás oblačnosti. Na odkázaných fotografiích je horizont zakrytý lesem, takže není vidět, kudy horizont prochází.

Také jsem již uvažoval o takové výseči a určení podle výšek Slunce, jako Franta. S tím, že by mohli podle vodováhy i nějak zohlednit výšku obzoru. Nějakou vodováhu museli používat všichni stavitelé. Jenže, aby znali výšku obzoru v místě východu Slunce, tak by ho stejně museli vidět vycházet v daném místě, takže by ho mohli rovnou zaměřit. Tím jsem zase skončil v úvahách a zůstal zatím jen u té interpolace od slunečných dnů.

Pozorování východů Slunce muselo být v naší zalesněné krajině obtížné,nejen kvůli porostu na obzoru, ale často ani na obzor nebylo vidět.

V Kosmovi se používají formulace "když slunce dlelo ve znamení Vah" ap., tak se asi orientovali podle postavení hvězd za občanského soumraku (tj. rozbřesku).

Už jsem to kdysi diskutoval, běžně používaný latinský přepis Kosmovy kroniky a tudíž i český překlad používá dnešní z působ zápisu dat, třeba 5. července, v originálu budyšínského rukopisu je ovšem používán římský způsob (odečítání od kalend a id pro dny v měsíci a ferie pro dny v týdnu). Kdysi jsem sepsal své tehdejší poznatky v zdejší kapitole Kalendáře. Nepřemýšlel jsem zatím o tom, proč takové podivné počítání, které se váže k původně lunárnímu římskému kalendáři, vzniklo, resp. jaké to mělo výhody.

Cisojan je kolo na orloji, které má pro každý den v roce výseč se jmenem - pomůcka pro ukazovaní jmen svatých, kterým je den zasvěcen. Co když existovalo něco podobného - výseč mamalovaná na kůži se segmenty představující jednotlivé dny se jmény svatých od slunovratu do slunovratu.Pak by stačilo orientovat kůži podle polední polohy Slunce, jako my nyní orientujeme mapu podle severu. Pak už by se vybral jen směr podle jména zasvěcení. Mohlo by to vysvětlovat i jisté odchylky.
Nebo pozorování probíhalo delší dobu a výsledný azimut byl v případě nejasné oblohy odhadnut - extrapolován ze získaných údajů. Viz kostel na hradišti Znojmo

Zajímalo by mě, jak při zatažené obloze určovali v Praze poledne.

Když svítilo Slunce, tak původně podle Mariánského sloupu a poledníku na Staromětstkém náměstí, pak podle obrazu Slunce v camera obscura ve věži Klementina.

Přece z děla na baště s dnešní Kramářovou vilou nestříleli v poledne jen za jasna...

Cinert: Nevím, jestli se pro vyměřování osy kostelů používal nějaký jednoduchý neznámý fígl. Pro zajímavost a inspiraci si přečtěte článek o neobvyklých slunečních hodinách využívajících polarizované světlo, viz.

Je to pro mě trochu nepřehledné.
Vyrozuměl jsem že
r (rise) = východ nebeského tělesa, tedy okamžik, kdy se jeho střed právě dotýká obzoru.
t (transit) = průchod je okamžik, kdy je nebeské těleso v zenitu (v případě Slunce je azimut 180°)
s (set) = západ je okamžik, kdy těleso zapadá za obzor, tedy jeho střed se dotýká obzoru.
Co je např. Cs se jen dohaduji - když hranice minutového intervalu padne příliš daleko od Set, tj. je něco mezi civilním soumrakem (C) a západem (s), je to asi Cs.
Přičemž r (rise) se týká modelu bez atmosféry, i když se zrovna pohybujeme v modelu s atmosférou, kdy je tedy střed Slunce ve skutečnosti 0.21° pod obzorem, ač viditelně (s atmosférou) je přesně na obzoru. A nulová altituda v atmosférickém modelu odpovídá východu středu Slunce.

ZH:pošťoural jsem se a zjistil jsem, že kladete východ Slunce jinam než Horizons, viz ten východ při výšce nula, jak uvádíte. Když pominu ten rozdíl počítá nám Horizons stejně.
Já jsem se přidržel řádku, který je označen písmenem "r" - rise. Když se použije pro výpočet parametr RTS (rise, terminate, set) Horizons pracuje pouze s minutami a vypisuje jen řádky označené r,t,s. Výsledek je pak zkreslen posunem k nejližší celé minutě. I já jsem to nechal počítat s Earth refraction model. Řádek označený jako r má azimut 50.4189 a výška Slunce je -0,2103 stupně, s krokem 1 sekunda. Tedy jedna pětina stupně, tedy 12 úhlových vteřin, celé Slunce má 32 úhlových vteřin, půlka 16'' tedy střed by byl 12 vteřin pod horizontem a tedy by mělo vykukovat 4 úhlové vteřiny Slunce - to by mělo být refrakcí ještě zploštělé, takže by mohl vykukovat první paprsek. Když se použije výpočet bez refrakce je Slunce při stejném azimutu 0,8277 stupně pod obzorem.