ZH (Čtvrtek 12. května 2016)

Jo, je tam moje poněkud rozmazaná malůvka i fotka, ale na to jsem zvyklej, před časem si někdo na své stránky okopíroval bez dovolení či aspoň uvedení zdroje celou kapitolu i s (pochopitelně) nefunkčními interními odkazy atd. Když něco v tomhle oboru hledám na Google, nejčastěji na prvních místech narazím na sebe nebo na vás ;). Máme větší z odpovědnost, než jsem čekal ;).
To panoráma hradu (z jjisté skládačky) s mým půdorysem a slepými šipkami vypadá, že je překopírované z nějaké tištěné publikace. To by mě i zajímalo, u tiskovin se zpravidla autorská práva zachovávají spíše.

Jan Cinert (Čtvrtek 12. května 2016)

Objevil se příšerně napsaný článek z něhož ale vyplývá, že se něco nenápadně děje kolem výzkumu prvních Přemyslovců. Pro jistotu upřesním, že podle "hradních expertů" je v článku nazýván Boleslavem I. kníže Bořivoj a Boleslavem II. je ve skutečnosti kníže Oldřich.
Perličkou je, že v článku je zmínka i o mě větou: "Podle některých by mohlo jít třeba o knížete Vladivoje, který zemřel v roce 1003." Škoda, že autor to nenapsal řádně po bolševicku: "podle takzvaných, samozvaných, nejmenovaných sloužících zájmům zahraničních centrál ...", aby ta komedie byla dokonalá. Dalším utajeným disidentem je tam Zdeněk Homola, autor fotografie severní apsidy románské baziliky. Skrývá se pod označením Foto:Archív.

ZH (Čtvrtek 5. května 2016)

Dík za ostrůvek. Myslel jsem, že když je to uprostřed obory, bude to něco na způsob běchovického rondelu.

J. Čihák (Středa 4. května 2016)

ZH: V Čechách je spousta umělých kruhových pahorků. Jsou to pozůstatky tvzí nebo věží. Pahorky většinou bývají obehnány příkopem, který u nuselského rondelu není z mapy patrný.

J. Čihák (Pondělí 2. května 2016)

ZH: Bude to Dubový pahorek.

Jan Cinert (Pondělí 2. května 2016)

Vycházím z předpokladu, že v blízkosti sídel stromy nebyly, protože na téměř všechny tehdejší činnosti byla spotřeba dřeva obrovská. Naopak na obzorech porost byl asi všude, takže je v těch případech nutné připočíst výšku stromů. Já jsem zase včera koukal na západ a svit se skrz lesní porost skutečně nedostane, takže koruny stromů jsou obzorem.

Homole v Chuchli je zajímavá, že jsme ji zatím neprobírali?

Ještě mne napadlo, jak ale v případě krepuskulárních paprsků poznali přesný okamžik a tím i místo východu Slunce? Jedině, že by byly najednou i vodorovné. Ale to by musely být průrvy v mracích i na stranách. Tak nevím.

ZH (Pondělí 2. května 2016)

Zrovna jsem čekal na autobus v Podzámčí a první paprsek se objevil v lese v úrovni země, mezi stromy ;).
Nicméně problém byl, když byla celá země porostlá lesem, aby bylo skrz blízké stromy vůbec na obzor vidět.

Znáte Homoli v Chuchli - viz?
Vykukuje tam sice pod nohama zřejmě rostlá skála, ale řekl bych, že to bylo do kýženého tvaru přitesáno, jestli teta s Libuší ;).

Jan Cinert (Neděle 1. května 2016)

S těmi krepuskulárními paprsky je to opravdu zajímavé. Koukal jsem na odkazované forum a vždy se jedná o západy Slunce. Tak snad jde o to, že se nechce ráno vstávat a úkaz se projevuje i za východu. Jestli to dobře chápu, tak jsou ale nutné průrvy v oblacích, díky nimž se udělají ony paprsky. Při úplném zatažení oblohy to asi nefunguje.

O stromy nejde, naopak se jejich výška musí k obzoru připočítat při jeho blízké vzdálenosti, protože jde viditelný východ Slunce.

ZH (Sobota 30. dubna 2016)

Jan Čihák:
Dík.
Znáte tohle? viz

J. Čihák (Sobota 30. dubna 2016)

Polohu Slunce pod horizontem lze určit z krepuskulárních paprsků. Lze určit i polohu prvního paprsku, pokud je nad horizontem pás oblačnosti. Na odkázaných fotografiích je horizont zakrytý lesem, takže není vidět, kudy horizont prochází.

ZH (Pátek 29. dubna 2016)

Otázka je, zda na naprostou přesnost opravdu dbali...
A taky, jestli pro ně byla důležitá osa kostela, anebo aby třeba oknem svítilo Slunce na oltář v době mše.

Jan Cinert (Pátek 29. dubna 2016)

Také jsem již uvažoval o takové výseči a určení podle výšek Slunce, jako Franta. S tím, že by mohli podle vodováhy i nějak zohlednit výšku obzoru. Nějakou vodováhu museli používat všichni stavitelé. Jenže, aby znali výšku obzoru v místě východu Slunce, tak by ho stejně museli vidět vycházet v daném místě, takže by ho mohli rovnou zaměřit. Tím jsem zase skončil v úvahách a zůstal zatím jen u té interpolace od slunečných dnů.

J. Čihák (Pátek 29. dubna 2016)

Třeba existovaly azimutové tabulky a k církevnímu povolení ke stavbě kostela patřil předepsaný azimut.

ZH (Pátek 29. dubna 2016)

Pozorování východů Slunce muselo být v naší zalesněné krajině obtížné,nejen kvůli porostu na obzoru, ale často ani na obzor nebylo vidět.

V Kosmovi se používají formulace "když slunce dlelo ve znamení Vah" ap., tak se asi orientovali podle postavení hvězd za občanského soumraku (tj. rozbřesku).

Už jsem to kdysi diskutoval, běžně používaný latinský přepis Kosmovy kroniky a tudíž i český překlad používá dnešní z působ zápisu dat, třeba 5. července, v originálu budyšínského rukopisu je ovšem používán římský způsob (odečítání od kalend a id pro dny v měsíci a ferie pro dny v týdnu). Kdysi jsem sepsal své tehdejší poznatky v zdejší kapitole Kalendáře. Nepřemýšlel jsem zatím o tom, proč takové podivné počítání, které se váže k původně lunárnímu římskému kalendáři, vzniklo, resp. jaké to mělo výhody.

Franta (Pátek 29. dubna 2016)

Cisojan je kolo na orloji, které má pro každý den v roce výseč se jmenem - pomůcka pro ukazovaní jmen svatých, kterým je den zasvěcen. Co když existovalo něco podobného - výseč mamalovaná na kůži se segmenty představující jednotlivé dny se jmény svatých od slunovratu do slunovratu.Pak by stačilo orientovat kůži podle polední polohy Slunce, jako my nyní orientujeme mapu podle severu. Pak už by se vybral jen směr podle jména zasvěcení. Mohlo by to vysvětlovat i jisté odchylky.
Nebo pozorování probíhalo delší dobu a výsledný azimut byl v případě nejasné oblohy odhadnut - extrapolován ze získaných údajů. Viz kostel na hradišti Znojmo