Pražský hrad

Probírali jsme tu před časem indickou bohyni úsvitu Ušas s tím, že by se mělo asi jednat o "Jitřenkovou" fázi planety Venuše. Jak jsem vícekrát zmínil: "se ženami jsou potíže a v mytologii obzvlášť". Vzhledem k tomu, že její sestra Nakti je matkou Slunce Súrji a obě se o něj starají, je Ušas úplňkovou sestrou a "nahá a noční" Nakti je novolunní sestrou. Je to dáno tím, že novolunní srpek se objevuje večer, zatímco ubývající srpek po úplňku ráno. Čili přesně obráceně, nežli je to u planety Venuše.

Navíc je druhým nejdražším titulem, a přesto to v rom Hlinsku a Kutné Hoře jde na dračku ;). Nežertoval bych, přemýšlím, co s nedoprodaným nákladem svých knih, když prodejní boom už utichnul ;).

Taková zajímavost - náhodou jsem si všiml, že na "Levné knihkupectví" je moje kniha nyní devátým nejprodávanějším titulem. To by mě nikdy nenapadlo, tedy pokud tam někdo omylem neposunul desetinou čárku, čímž z 0,5 výtisku vzniklo 5 výtisků. :-) Škoda, že s tak hezkým úspěchem po osmi rocích nemám už nic společného, neboť již před lety jsem jim prodal zbytek nákladu za pár korun.

Slovinská rotunda ja zajímavá, nevěděl jsem o ní. Ty rakouské "rotundy" jsou ale karnery, myslím si.
U Carnunta je ale potíž, že se jedná až o 12. století a to byl v místě uherský stát. Možná, že přítomnost rotundy v tomto místě naznačuje trochu jiný průběh dějin, přesněji držení držav velmožů nebo panovníků. Já se ale tímto obdobím už nezabývám. Jak jsem psal, je to zvláštní.

Jenom ještě raději upozorním, že rotunda sv. Víta neměla lizény na plášti lodi, jen na apsidách. Na krátkém zbytku zdi lodi lizéna není.

S pravým břehem Dunaje máte pravdu, údajných všech 8 rakouských rotund je na levém břehu, tahle ale je od Dunaje jen kousek a už Velká Morava "možná" sahala v těchto místech až za Dunaj ;).
Pro zajímavost: tohle je poblíž Moravských Toplic ;).

Jenže ten zatravněný pozemek se jeví jako pozdější parcelace. Původní hřbitov kolem rotundy by měl být spíše dokulata nebo přizpůsobený prostoru mezi cestami. Fakt je, že tak velké případné baptisterium by mělo být vedle velkého kostela. Nevím, více jsem to nezkoumal. Nezabýval jsem se ani rotundami na Slovensku, jen mi některá datování do velkomoravského období připadala poněkud nadšenecká. Mohlo by se v některých případech jednat o podobnou situaci jako v Čechách, čili výstavbu rotund po zrušení Sázavského kláštera. Ale na pravém břehu Dunaje? To by bylo zvláštní.

No, na Google Maps to nazývají karner, ale to není směrodatné. Nicméně ohrazený pozemek upomínající na hřbitov okolo je.

To máte pravdu. Baptisterium naznačují v odkazu na Wiki. Pokud by skutečně byl původní funkcí kostel, tak by měl být kolem hřbitov a případně i hroby rodiny velmože v rotundě. To tam prý není, takže poněkud záhada. V případě kostela by se asi musel předpokládat v tomto místě zájem o staroslověnskou liturgii v 2. pol. 11. až 1. pol. 12. století. Že by vazba na staroslověnské duchovní vyhnané z Bulharska po zrušení bulharského patriarchátu v roce 1018 a souvislost s jejich následným příchodem do Čech? Je to trochu divoké :-) Fakt je, že v té době se nějaké rotundy postavily také na Slovensku.

Myslím, že baptisteria nemají apsidu.
A kostnice mají dvě etáže, což se tady nepopisuje, asi by to zmínili, kdyby tam taková etáž byla.

Řekl bych, že spíše patří do rodiny rakouských karnerů, hřbitovních kaplí, byť tady se asi jedná o křtitelnici (baptisterium).

Při návštěvě Carnuta jsem narazil na tuto rotundu.
Dle orotofotomapy má v průměru cca 15 m. Zdá se mi podobná svatovítské rotundě, zřejmě je však tato fáze s lisénami mladší.

Mám stejnou potíž u stránek jedné politické strany, která ani přes moje opakované upozornění nic nenapravila. Nemám na to nyní čas a chuť to důsledně řešit, ale ta drzost je zarážející.
Napadlo mne, že ona rozmatlanost fotky severní apsidy může mít původ ve zkopírování z mých stránek snímkem obrazovky. Také výsledek - diskutovaný článek - dostupný na internetu je zkopírován z původního podkladu pro tisk a může se jednat o záměrné snížení velikosti pro internet.

Jo, je tam moje poněkud rozmazaná malůvka i fotka, ale na to jsem zvyklej, před časem si někdo na své stránky okopíroval bez dovolení či aspoň uvedení zdroje celou kapitolu i s (pochopitelně) nefunkčními interními odkazy atd. Když něco v tomhle oboru hledám na Google, nejčastěji na prvních místech narazím na sebe nebo na vás ;). Máme větší z odpovědnost, než jsem čekal ;).
To panoráma hradu (z jjisté skládačky) s mým půdorysem a slepými šipkami vypadá, že je překopírované z nějaké tištěné publikace. To by mě i zajímalo, u tiskovin se zpravidla autorská práva zachovávají spíše.