Pražský hrad

Náš domácí překlad je "Tak zůstává, či trvá" (např. Sic mane gloria mundi), protějšek je Sic transit gloria mundi (tak pomíjí světská sláva).
O jaký svátek jde, nevím, co třeba den po Všech svatých, kdy se slaví světští zemřelí. Ale to je opravdu diletantský výklad.

Tipnul bych si, že se světilo v neděli, a když šlo o hodně, třeba o kostel, tak o velikonoční neděli ;).

Jak známo, nejsem lingvista. Určitým vodítkem by mohlo být, že termín je zapsán s velkým písmenem S. Pak by se mohlo jednat o bohoslužebný úkon, kanonickou hodinku, tedy třeba nedělní Jitřní bohoslužbu, v nějak ustáleném tvaru doslova "Tak ráno". Jinak mne nic nenapadá,

Jenže zakládání kostelů je práce a Bůh podle Bible v neděli opravdu nic nedělal. Ani kostely si nezakládal. :-) Také by nějaký nešika mohl klepnout při zakládání do prstu někoho druhého a proléval by krev. :-)

S tím zakládáním kostelů v neděli jste mi něco připomněl. Tedy úplně něco jiného. A to zmínku o bitvě u Ústí nad Labem, kde je v kronice Bartoška z Drahonic napsáno:

A to se stalo v neděli po »Sic mane«, protože Míšňané tak začali, neboť by žádný rozumný člověk nezahajoval boj v neděli.

...et hec facta sunt ipso die dominico post Sic mane, quare nullus die dominico conflictum sapiens intret, quia Misnenses inceperant.

Tedy text o tom, že není vhodné prolévat krev v neděli, tedy v "den Páně". Z tohoto pohledu se mi neděle jeví jako vhodný den k zakládání "domů Páně". Ale víme o tom tak málo...

Mimochodem, nevíte někdo jaký je význam toho použitého spojení "Sic mane" - Google to z latiny přeložil jako "dnes ráno". Dotaz na na "ptejteseknihovny.cz" přinesl odpověď, že "po ránu", ale, že si nejsou jistí jestli to nebylo použito v jiném kontextu...

Fakt je, a to musím uznat, že třeba u Magdeburku hodně fouká, je to tam taková rovina ... Potom by bylo třeba nějak zjistit povětrnostní podmínky v době zakládání zdejších kostelů Jindřichem I. a Otou I. Podle zjištěného vychýlení kouře ohňů zapálených Slovany na východě by se daly nalézt hroby tamějších zavražděných misionářů. Jeden se jmenoval sv. Mořic (Maur) a druhý Očišťování P. Marie. Určitým vodítkem by mohlo být, že v době zakládání obou kostelů sv. Mořice foukal vítr stejně. Že by foukal vítr v obou případech od západu, jak je tam obvyklé a k vychýlení by nedošlo? Nějak cítím, že kdybychom hypotézu dotáhli do konce, mohli bychom na ní vydělat hodně peněz. :-)

Ale teď vážně, pro jistotu. Spytihněv II. v roce 1059 mohl jen učinit rozhodnutí během svátku sv. Václava, že bude založena bazilika a pak smluvně zajistit stavební huť, sama stavba mohla být započata až následujícího roku, 2. 5. 1060. Proto je v análech rok 1059 a v Kosmovi 1060.

No přesně... Jak to ověřit...

Zrovna bazilika sv. Víta je výjimka, jak by měl každý vědět ;).
Nevím, proč to kníže Spytihněv v r. 1059 zvojtil, když sám vyměřil a položil základy... Nemůžu ani vyloučit, že použil vaši metodu ;), ale spíš tehdy foukal vítr a zanesl signální kouř v Boleslavi trochu na východ.
Ale Kosmas (ne ten kronikář, ale nastávající biskup), trpěl celý život tím, že osa baziliky nesměřuje přímo ke kostelíku sv. Klimenta v Boleslavi, ale pouze po boleslavské cestě, která ovšem v Dřevčicích bere faleš a stáčí se doleva. Tak jak nastoupil do funkce, zapálil tajně baziliku a postavil novou, která konečně ke Klimentu směřuje. Tento kostelík má na rozdíl od vedlejší baziliky sv. Václava týž azimut 59.1°. Předpokládám, že Břetislav s Kosmou tento dosud dřevěný kostelík, který považovali za místo smrti sv. Václava, vystavěli z kamene a natočili k hrobu sv. Václava v bazilice.
Kdyby do našeho fóra zavítal někdo nezasvěcený, připouštím, že se v jednotlivostech mohu mýlit, takhle se mi to ale zjevilo dnes při probouzení ;).

No, při nejpozdější možné velikonoční neděli - 25.4. - je azimut východu Slunce v placaté krajině 67.6°, jak to ud+ělali přímo v ďolíku pod Špílberkem, to nevím... Kromě toho, hlavní moje námitka je, že to těžko bylo napříč stoletími jednotné a že by měli přesná měření, hlavně když bylo zatažené nebe.
Asi jsem to nakonec s těmi 3° chyby v plánku přehnal, ale je tam spousta příležitostí k nepřesnostem, které se můžou sčítat.

Já mám Vaši hypotézu v paměti, ale jak například vysvětlit právě azimut této rotundy, který se s kteroukoli Velikonoční nedělí zcela míjí?

Ty rozdílné tři stupně zřejmě vychází z umístění plánku podle jižní zdi klášterní budovy (na obrázku severně nahoře). Podle srovnání s východní stěnou příčné budovy (na obrázku vlevo) by to celkem souhlasilo s autorovým výsledkem. Přičítám to té známé deformaci způsobené skanováním a raději jsem do toho nešťoural, když nemám originál.

V Brně byla objevena ještě jedna rotunda u Vídeňské ulice zde. Je to asi 25 m jižně naproti vyústění ulice Polní.

Probudil jsem se do skeptického rána...
Já tyhle věci beru tak, že se díky nim dozvím leccos z nejrůznějších oborů, například o brněnské rotudně jsem neměl ponětí.
Když jsem v grafickém programu přiložil plánek a dnešní mapu na sebe, je odchylka severojižní osy na plánku téměř 3 stupně.
Plus je trochu nejisté, zda ze zbytků zdiva lze určit přesnou osu.
Hlavní oltář všech kostelů, jestli se nemýlím, je zasvěcen Ježíšovi, a Ježíš je dle věrouky vycházející Slunce. Proto, jak známo, soudím, že osy všech kostelů směřují k východu Slunce, nejspíš o velikonoční neděli, kdy Ježíš dle legendy vstal z mrtvých a stal se symbolem. Kolísání azimutů jednotlivých kostelů vykládám pohyblivostí velikonoční neděle v kalendáři, potud tedy vliv Měsíce.
A vše ostatní je, jak se ve vědeckém (i paravědeckém) světě říká, dubiosní ;).
Ještě bych připustil nějaké finty stavitelů, aby Slunce svítilo nějakým z oken o Velikonocích na oltář, třeba proto se dělala gotická okna tak vysoká, aby to na nějakou hodinu v neděli vyšlo ;).

Narazil jsem na článek o datování založení brněnské rotundy (I.) podle jejího azimutu. Že článek bude zcela ignorantní k archeoastronomické metodě, kterou jsme zde před lety dali dohromady, jsem čekal. Ale autorův humorný výrok, že kostel byl založen v roce 1029 proto, že svátek sv. Petra a Pavla tehdy připadl na neděli, mne již chladným nenechal. Myšlenku, že k založení kostelů docházelo v neděli, vůbec nic nenaznačuje a uvedená shoda je tzv. Slunečním kruhem, opakujícím se po 28 letech.
Tak jsem autorův postup podrobil reviznímu zkoumání. Prvním milým překvapením bylo, že pracuje se skutečným astronomickým severem a nikoli se severem na katastrální mapě. Přiložený plánek je skenováním deformován, takže jsem nemohl s jistotou ověřit, zda jeho azimut "odkloněný o 25,5° k severu", tedy 64,5°, je přesný nebo zaokrouhlený. Mně by vyšel o několik desetin vyšší. Druhým milým překvapením bylo, že počítá s převýšením terénu způsobeným vrchem s hradem Špilberg, takže v zásadě poučený postup. Pak už následovalo jen zklamání. Aby platila patrně dopředu stanovená myšlenka, že azimut kostela směřuje k východu Slunce v den svátku sv. Petra a Pavla 29. června a tudíž zasvěcení kostela bylo sv. Petru, autor zamlčuje, že v ten den vychází Slunce na azimutu 63,22°, tedy o více než jeden stupeň méně. Vročení podle neděle je již úplný nesmysl. Nicméně, řekl bych, že se jedná docela o pokrok u tzv. "publikujících a grantových", že už nedělají triviální chyby a jen výsledky deformují podle dopředu vytvořené hypotézy. Tož, jen tak dál. :-)
Stránku jsem uložil a komentář přidal na závěr článku na mém webu.

Probírali jsme tu před časem indickou bohyni úsvitu Ušas s tím, že by se mělo asi jednat o "Jitřenkovou" fázi planety Venuše. Jak jsem vícekrát zmínil: "se ženami jsou potíže a v mytologii obzvlášť". Vzhledem k tomu, že její sestra Nakti je matkou Slunce Súrji a obě se o něj starají, je Ušas úplňkovou sestrou a "nahá a noční" Nakti je novolunní sestrou. Je to dáno tím, že novolunní srpek se objevuje večer, zatímco ubývající srpek po úplňku ráno. Čili přesně obráceně, nežli je to u planety Venuše.

Taková zajímavost - náhodou jsem si všiml, že na "Levné knihkupectví" je moje kniha nyní devátým nejprodávanějším titulem. To by mě nikdy nenapadlo, tedy pokud tam někdo omylem neposunul desetinou čárku, čímž z 0,5 výtisku vzniklo 5 výtisků. :-) Škoda, že s tak hezkým úspěchem po osmi rocích nemám už nic společného, neboť již před lety jsem jim prodal zbytek nákladu za pár korun.

Slovinská rotunda ja zajímavá, nevěděl jsem o ní. Ty rakouské "rotundy" jsou ale karnery, myslím si.
U Carnunta je ale potíž, že se jedná až o 12. století a to byl v místě uherský stát. Možná, že přítomnost rotundy v tomto místě naznačuje trochu jiný průběh dějin, přesněji držení držav velmožů nebo panovníků. Já se ale tímto obdobím už nezabývám. Jak jsem psal, je to zvláštní.

Jenom ještě raději upozorním, že rotunda sv. Víta neměla lizény na plášti lodi, jen na apsidách. Na krátkém zbytku zdi lodi lizéna není.