Pražský hrad

Ono je tam dáno, že se jedná o neděli 16. června 1426.

Blíží se svátek sv. Václava, tak jsem zkusil datovat založení neznámého kostela ve Staré Boleslavi, který je tam vyznačen v dlažbě u brány. Bohužel, je to tam poněkud problematické, komentář je opět na konci článku.
PS: Jedno z možných dat, v roce 1000, vychází na neděli. :-)

Náš domácí překlad je "Tak zůstává, či trvá" (např. Sic mane gloria mundi), protějšek je Sic transit gloria mundi (tak pomíjí světská sláva).
O jaký svátek jde, nevím, co třeba den po Všech svatých, kdy se slaví světští zemřelí. Ale to je opravdu diletantský výklad.

Tipnul bych si, že se světilo v neděli, a když šlo o hodně, třeba o kostel, tak o velikonoční neděli ;).

Jak známo, nejsem lingvista. Určitým vodítkem by mohlo být, že termín je zapsán s velkým písmenem S. Pak by se mohlo jednat o bohoslužebný úkon, kanonickou hodinku, tedy třeba nedělní Jitřní bohoslužbu, v nějak ustáleném tvaru doslova "Tak ráno". Jinak mne nic nenapadá,

Jenže zakládání kostelů je práce a Bůh podle Bible v neděli opravdu nic nedělal. Ani kostely si nezakládal. :-) Také by nějaký nešika mohl klepnout při zakládání do prstu někoho druhého a proléval by krev. :-)

S tím zakládáním kostelů v neděli jste mi něco připomněl. Tedy úplně něco jiného. A to zmínku o bitvě u Ústí nad Labem, kde je v kronice Bartoška z Drahonic napsáno:

A to se stalo v neděli po »Sic mane«, protože Míšňané tak začali, neboť by žádný rozumný člověk nezahajoval boj v neděli.

...et hec facta sunt ipso die dominico post Sic mane, quare nullus die dominico conflictum sapiens intret, quia Misnenses inceperant.

Tedy text o tom, že není vhodné prolévat krev v neděli, tedy v "den Páně". Z tohoto pohledu se mi neděle jeví jako vhodný den k zakládání "domů Páně". Ale víme o tom tak málo...

Mimochodem, nevíte někdo jaký je význam toho použitého spojení "Sic mane" - Google to z latiny přeložil jako "dnes ráno". Dotaz na na "ptejteseknihovny.cz" přinesl odpověď, že "po ránu", ale, že si nejsou jistí jestli to nebylo použito v jiném kontextu...

Fakt je, a to musím uznat, že třeba u Magdeburku hodně fouká, je to tam taková rovina ... Potom by bylo třeba nějak zjistit povětrnostní podmínky v době zakládání zdejších kostelů Jindřichem I. a Otou I. Podle zjištěného vychýlení kouře ohňů zapálených Slovany na východě by se daly nalézt hroby tamějších zavražděných misionářů. Jeden se jmenoval sv. Mořic (Maur) a druhý Očišťování P. Marie. Určitým vodítkem by mohlo být, že v době zakládání obou kostelů sv. Mořice foukal vítr stejně. Že by foukal vítr v obou případech od západu, jak je tam obvyklé a k vychýlení by nedošlo? Nějak cítím, že kdybychom hypotézu dotáhli do konce, mohli bychom na ní vydělat hodně peněz. :-)

Ale teď vážně, pro jistotu. Spytihněv II. v roce 1059 mohl jen učinit rozhodnutí během svátku sv. Václava, že bude založena bazilika a pak smluvně zajistit stavební huť, sama stavba mohla být započata až následujícího roku, 2. 5. 1060. Proto je v análech rok 1059 a v Kosmovi 1060.

No přesně... Jak to ověřit...

Zrovna bazilika sv. Víta je výjimka, jak by měl každý vědět ;).
Nevím, proč to kníže Spytihněv v r. 1059 zvojtil, když sám vyměřil a položil základy... Nemůžu ani vyloučit, že použil vaši metodu ;), ale spíš tehdy foukal vítr a zanesl signální kouř v Boleslavi trochu na východ.
Ale Kosmas (ne ten kronikář, ale nastávající biskup), trpěl celý život tím, že osa baziliky nesměřuje přímo ke kostelíku sv. Klimenta v Boleslavi, ale pouze po boleslavské cestě, která ovšem v Dřevčicích bere faleš a stáčí se doleva. Tak jak nastoupil do funkce, zapálil tajně baziliku a postavil novou, která konečně ke Klimentu směřuje. Tento kostelík má na rozdíl od vedlejší baziliky sv. Václava týž azimut 59.1°. Předpokládám, že Břetislav s Kosmou tento dosud dřevěný kostelík, který považovali za místo smrti sv. Václava, vystavěli z kamene a natočili k hrobu sv. Václava v bazilice.
Kdyby do našeho fóra zavítal někdo nezasvěcený, připouštím, že se v jednotlivostech mohu mýlit, takhle se mi to ale zjevilo dnes při probouzení ;).

No, při nejpozdější možné velikonoční neděli - 25.4. - je azimut východu Slunce v placaté krajině 67.6°, jak to ud+ělali přímo v ďolíku pod Špílberkem, to nevím... Kromě toho, hlavní moje námitka je, že to těžko bylo napříč stoletími jednotné a že by měli přesná měření, hlavně když bylo zatažené nebe.
Asi jsem to nakonec s těmi 3° chyby v plánku přehnal, ale je tam spousta příležitostí k nepřesnostem, které se můžou sčítat.

Já mám Vaši hypotézu v paměti, ale jak například vysvětlit právě azimut této rotundy, který se s kteroukoli Velikonoční nedělí zcela míjí?

Ty rozdílné tři stupně zřejmě vychází z umístění plánku podle jižní zdi klášterní budovy (na obrázku severně nahoře). Podle srovnání s východní stěnou příčné budovy (na obrázku vlevo) by to celkem souhlasilo s autorovým výsledkem. Přičítám to té známé deformaci způsobené skanováním a raději jsem do toho nešťoural, když nemám originál.

V Brně byla objevena ještě jedna rotunda u Vídeňské ulice zde. Je to asi 25 m jižně naproti vyústění ulice Polní.

Probudil jsem se do skeptického rána...
Já tyhle věci beru tak, že se díky nim dozvím leccos z nejrůznějších oborů, například o brněnské rotudně jsem neměl ponětí.
Když jsem v grafickém programu přiložil plánek a dnešní mapu na sebe, je odchylka severojižní osy na plánku téměř 3 stupně.
Plus je trochu nejisté, zda ze zbytků zdiva lze určit přesnou osu.
Hlavní oltář všech kostelů, jestli se nemýlím, je zasvěcen Ježíšovi, a Ježíš je dle věrouky vycházející Slunce. Proto, jak známo, soudím, že osy všech kostelů směřují k východu Slunce, nejspíš o velikonoční neděli, kdy Ježíš dle legendy vstal z mrtvých a stal se symbolem. Kolísání azimutů jednotlivých kostelů vykládám pohyblivostí velikonoční neděle v kalendáři, potud tedy vliv Měsíce.
A vše ostatní je, jak se ve vědeckém (i paravědeckém) světě říká, dubiosní ;).
Ještě bych připustil nějaké finty stavitelů, aby Slunce svítilo nějakým z oken o Velikonocích na oltář, třeba proto se dělala gotická okna tak vysoká, aby to na nějakou hodinu v neděli vyšlo ;).

Narazil jsem na článek o datování založení brněnské rotundy (I.) podle jejího azimutu. Že článek bude zcela ignorantní k archeoastronomické metodě, kterou jsme zde před lety dali dohromady, jsem čekal. Ale autorův humorný výrok, že kostel byl založen v roce 1029 proto, že svátek sv. Petra a Pavla tehdy připadl na neděli, mne již chladným nenechal. Myšlenku, že k založení kostelů docházelo v neděli, vůbec nic nenaznačuje a uvedená shoda je tzv. Slunečním kruhem, opakujícím se po 28 letech.
Tak jsem autorův postup podrobil reviznímu zkoumání. Prvním milým překvapením bylo, že pracuje se skutečným astronomickým severem a nikoli se severem na katastrální mapě. Přiložený plánek je skenováním deformován, takže jsem nemohl s jistotou ověřit, zda jeho azimut "odkloněný o 25,5° k severu", tedy 64,5°, je přesný nebo zaokrouhlený. Mně by vyšel o několik desetin vyšší. Druhým milým překvapením bylo, že počítá s převýšením terénu způsobeným vrchem s hradem Špilberg, takže v zásadě poučený postup. Pak už následovalo jen zklamání. Aby platila patrně dopředu stanovená myšlenka, že azimut kostela směřuje k východu Slunce v den svátku sv. Petra a Pavla 29. června a tudíž zasvěcení kostela bylo sv. Petru, autor zamlčuje, že v ten den vychází Slunce na azimutu 63,22°, tedy o více než jeden stupeň méně. Vročení podle neděle je již úplný nesmysl. Nicméně, řekl bych, že se jedná docela o pokrok u tzv. "publikujících a grantových", že už nedělají triviální chyby a jen výsledky deformují podle dopředu vytvořené hypotézy. Tož, jen tak dál. :-)
Stránku jsem uložil a komentář přidal na závěr článku na mém webu.

Probírali jsme tu před časem indickou bohyni úsvitu Ušas s tím, že by se mělo asi jednat o "Jitřenkovou" fázi planety Venuše. Jak jsem vícekrát zmínil: "se ženami jsou potíže a v mytologii obzvlášť". Vzhledem k tomu, že její sestra Nakti je matkou Slunce Súrji a obě se o něj starají, je Ušas úplňkovou sestrou a "nahá a noční" Nakti je novolunní sestrou. Je to dáno tím, že novolunní srpek se objevuje večer, zatímco ubývající srpek po úplňku ráno. Čili přesně obráceně, nežli je to u planety Venuše.