Pražský hrad

Aha, tak oněch 240 dnů vzniklých součtem neuvedených 187 letních dnů, ale vyjádřených lovením ryb na levé straně, a 153 ryb je přesně 12 původních kalendářních "měsíců", mužů, Mannů - 'Moonů', člověků s 20 prsty. Evangelista původní vysvětlení o přeměně 20denního měsíce na 30denní s jejich počtem 12 do roka o 360 dnech použil jako takovýhle "rybářský příběh" dokládající zázračnost Ježíše Krista. V epickém podání původní správný údaj 20 (dnů - prstů) byl po přeměně na 20 loktů od břehu málo. Tak se číslo o řád povýšilo. To není v mýtech neobvyklé.

Opravdu je tedy loď podzimním rovnodennostním bodem, stejně jako archa Noemova a hození sítě na pravou zimní stranu má jasný smysl. Loďařský motiv je také použit v Bruncvíkovi. Ať veslovali, jak veslovali, tak je Jantarová hora - rovnodennostní bod vždy k sobě s lodí opět přitáhla. Jak je to vždy tak jednoduché, tedy až se na to po určitém úsilí přijde. :-)

Zkusím se podělit s mými dosavadními zkušenostmi. V mýtech, kde se odráží poznatky z chodu času a jeho členění, se používaly pouze celá čísla a zásadně jen sčítání a násobení. Počet 12,368 lunace vložený do půdorysu Šalamounova chrámu si nějak nedovedu představit. Zrovna tak nevím nic o "ženském čísle 2" a "mužském čísle 3".

Poměru stran půdorysu Šalamounova chrámu 12:5 bych rozuměl tak, že se jedná o vytvoření sítě o 12 x 5 = 60 čtverců, což je číslo šedesátkové soustavy. Zároveň je úhlopříčka takového obdélníka 13 dílů. Celkový součet dílů přepony a odvěsen (12 + 5 + 13) takto vzniklého pravoúhlého vytyčovacího trojúhelníka je 30 roků Saturnova roku. Osobně bych tady příliš dál v možných kombinacích asi nešel.

U počtu 153 ryb je asi nutné zohlednit údaj vzdálenosti lodě 200 loktů od břehu. Toto číslo se někdy používá jako zaokrouhlené lunace ve dvou Venušiných cyklech, místo 2 x 99 lunací, je to 2x 100 lunací. Pak je celkový součet 353 lunací, což je 10 424,09 dne odpovídajících 28,96 roku o 360 kalendářních dnech, tedy zaokrouhleně počátku 29. roku v němž héroj Saturnova roku prozřel. Při tak dlouhém úseku, jako je Saturnův rok by asi měl být výpočet přesnější, například by se měl počítat s délkou roku 365,25 dne.

Druhou možností je součet dnů 200 + 153 = 353. To by bylo blízké počtu dnů během 12 lunací - 12 x 29,5 = 354 dnů a zároveň 70 pětidenních týdnů - 70 x 5 = 350. To ale také přesně nevychází, takže zůstává otazník.

Zohlednit se také může pokyn vhodit síť na pravou stranu. Pak by loď byla bodem rovnodennosti a jednalo by se o 153 den po podzimní rovnodennosti, tedy celkem 187 + 153 = 240. den v roce. Jenže proč?
Uvedení číslovek ukazuje na použití starého mýtu, ale v epickém účelovém předělání zřejmě nějaké údaje vypadly.

Jo, jako třeba trasa dálnice přes České středohoří.

Namaloval jsem obrázek

Na obrázku jsou modré a červené body, které představují výšku kulminace "novolunní dívky" nad obzorem v období slunovratů.Spekulativně jsem si určil, že novolunní dívka je měsíc, který není starší než asi 4,5 dne, respektive vybral jsem měsíc po novu, jehož fáze nedosahuje více než 15% (z celkové osvětlené plochy). Období slunovratů jsem vybral tak, že jsem zobrazil výše uvedené výskyty Měsíce jen v měsících prosinec-leden a červen-červenec. To za období let 2000-2020 a pro souřadnice Velké pyramidy.

20 let proto aby tam byl zachycen jeden celý cyklus Měsíce. Nadějně to vypadá o zimním slunovratu roku 2006, kdy se max kulminace blížila 30 stupňům (jednalo se o nejnižší kulminaci za sledované období).

Spekulativní výběr 15% fáze Měsíce pak způsobil, že se modré výskyty Nut(označené jako "Geb" a patřící k zimnímu slunovratu)nacházejí v pásmu 30-60 stupňů nad horizontem a červené (označené jako "Šov" - letní slunovrat) se vyskytují v pásmu 60-90 stupňů. Př fázi 25% už některé body pronikají "k sousedům"

Jako vystudovaný stavař mám přespříliš zažité, že místo pro stavbu se vybírá podle vhodnosti terénu a únosnosti podloží. Nikoliv podle zemské rovnoběžky a deklinace Slunce. Proto jsem skeptický k níže uvedené teorii o záměrném umístění pyramid v Gíze. Mimo to mne také k oněm 30° nic nepadlo, to ale asi nebude dostatečný vědecký argument. :-)
Snad jen, že 30° je úhel pravoúhlého trojúhelníka tak, že odvěsna o čtyřech dílech leží na zemi (stín gnómonu) a odvěsna o třech dílech je výška gnómonu. Zkusil jsem trochu propočítat, jestli by něco nevyšlo, kdyby ta pozemní odvěsna byla 12 dílů a čtverec nad ní pak rozměr Přemyslova pole. U druhé odvěsny a přepony do kombinací s kaledářními a astronomickými principy nic nevychází.

Jsem k tomu spíše skeptický a myslím si, že staří Egypťané by své znalosti o úhlu světového pólu za zimního slunovratu vetknuli do pyramid viditelnějším způsobem.

Franta: Zatím jen k té astro-mytologii. Dívky Novolunní a Úplňku jsou protikladnými sestrami proto, že v rámci roku jsou jakoby souběžně a střídají se ve výškách nad obzorem. V létě je nahoře Novolunní, je tady "nahou" - osvětlenou, v zimě zase Úplňková. V průběhu lunace nejsou souběžně ani jakoby, ale střídají se tak, že Novolunní je vidět večer zhruba do poloviny lunace, je tedy "noční", pak je jen Úplňková ráno za úsvitu.
Slunce se rodí jednou ročně za zimního slunovratu. Tím pádem se může narodit jen těm, kdo v té době mají k sobě blízko, čili Novolunní dívce a slunečnímu bohovi/hérojovi zimní poloviny roku, protože tehdy jsou jejich dráhy nejníže, tedy princip Nut a Geb.

Denní spolknutí a porod Slunce bohyní Nut považuji za dodatečnou egyptskou spekulaci, kterou je vysvětlováno, proč Slunce na noc zmizí. Takové etiologie jsou vždy v mýtech pozdní. Světové mýty opravdu znají jen každoroční zrod Slunce a k početí dochází zástupným - neposkvrněným způsobem, protože za zimního slunovratu se dráhy Slunce a Měsíce vždy neprotínají.

Chtěl jsem hlavně upozornit na ony souvislosti mezi dávným "pohanským" pohledem na roční zrod Sluníčka a stejnými závaznými principy v křesťanství. Probírali jsme tu dříve večerní zapalování ohňů. Nyní je to podle mě opět starý rituál, který je napodobením zrození Slunce již večer.

Franta: to je podnětné.
Kdybyste chtěl něco počítat, tak Velká pyramida leží 2.312 km jižně od 30. rovnoběžky. (https://zhola.com/ghmap/ dvojklikem se okénko s daty rozšíří/zúží)

Refrakce při zapadajícím Slunci – není to o celý kotouč?

Ve vyšších altitudách je refrakce už minimální (nechce se mi to teď hledat), Velká pyramida je na 29.979°, tedy 2 setiny stupně od 30. rovnoběžky, možná to té refrakci odpovídá, ale přijde mi to opravdu zanedbatelné.

Pokud byla Ch P nulovou souřadnicí, pak bych očekával, že i pro poledník, že by s tím souvisel tok Nilu?
Narazil jsem na dost diskutabilní text, už jsem to kdysi četl, o energetickém rovníku, na ten energetický koncept sice moc nevěřím, ale jinak to není bez zajímavosti.

Přeji všem také šťastný a úspěšný nový rok!

Jan Cinert:
Když tedy na téma Vánoc, tak Vánoce jsou svaté noce. To zásadní tedy probíhá v noci!

Myslím, že není potřeba vymýšlet zdůvodnění spojující večerní novolunní dívku a ranní zrod Slunce. Pokud to tedy není účelově potřeba k vysvětlení směru "na Budeč".
Že se Slunce rodí ráno je, řekněme, egyptská představa, kdy ho každý den znova rodí Nut, kterou řadíte k novolunním dívkám. Egypťané s tím, zdá se, problém neměli.

Myslím, že velmi dobře akceptovatelná představa je, že se nové Slunce rodí v noci.

Aby se mohlo Slunce cyklicky rodit, musí také cyklicky umírat. Egypťané to vyřešili tak, že ho Nut každý den spolkne. Z hlediska obzorové astronomie Slunce umírá tehdy, když další den vyjde na stejném místě, a další den zase. Zůstává nehybné na obzoru, jeho roční běh se zastavil, zemřelo. Změna má být patná až třetího dne, kdy se Slunce konečně pohne k severu a začne zase sílit.

A představa, že novolunní dívka, která se večer objeví a v noci porodí Slunce, je snad také akceptovatelná. Druhý den je o, řekněme, že o osmadvacetinu měsíčního cyklu starší a už to novolunní dívka není.Ale ráno se zcela jistě neobjeví její úplňková sestra.

Drobná nuance, myslím, že liturgický den ve středověku západem Slunce končil, nový den začal až po západu Slunce. Ostatně Advent končí západem Slunce na Štědrý den. Když končí Advent, začínají Vánoce.

PS
Někde, nevím bohužel kde, jse četl, že ve svitcích od Mrtvého moře jsou i texty popisující režim jakéhosi mužského kláštera, kde má být zmínka, že den končil když bylo zapadající Slunce polovinu svého kotouče nad obzorem. Zdá se, že "otec představený" znal refrakci. To mi připomnělo toto:
Charles Piazzi Smyth zdůvodňoval fakt, že Cheopsova pyramida je situována něco málo přes 1 km od 30 rovnoběžky, ne jako chybu staroegyptských geodetů, kteří se netrefili přesně do jedné třetiny úhlové vzdálenosti mezi rovníkem a pólem, ale tím, že původní architekt chtěl aby byl severní světový pól na obloze vidět přesně 30° nad obzorem a tedy, že ta odchylka od toho, čemu dnes říkáme 30 stupeň severní šířky, je záměrná korekce polohy na vliv atmosféry. Připusťme, že na tom něco je. Napadá vás proč to mělo být zrovna 30°?
Slunce za zimního slunovratu by na 30 rovnoěžce mělo kulminovat 90-23,5-30, tedy 36,5° nad obzorem. Dráha Měsíce by se měla vychylovat o 5,15°. Tedy dráhy obou by někdy mohly být blízko oněch 30°. Nut by byla blízko Geba. Tedy na jižní obloze. Egyptská Polárka by měla být 30° nad obzorem na obloze severní.

Přání k Vánocům jsem nějak nestihl, tak alespoň - Ať se daří v Novém roce lépe, než v předchozím, všem účastníkům fóra i náhodným návštěvníkům.

Na Vánoce se hodí nějaké vánoční téma, takže - Mají Štědrý večer, hradisko Budeč, pohádkový Budulínek a indický Buddha něco společného? Kupodivu mají.

Slovní kořen B.D patří mezi prastaré "letní" kořeny. U nás se zejména uchval ve slovech bude a budoucí. Tím je vyjádřeno časové schéma ročního času již někdy z doby předledové. Základní časový okamžik je jarní rovnodennost, kdy je východ Slunce na OSE (Ost, East, Vostok), je to tedy čas JEST, kdy je současnost. Předchozí zimní polovina, kdy se rozrostl mýtický STROM zastiňující Slunce, byla DŘÍVE/DREVNĚ. Zároveň je to doba, která BYLA, podle zoomorfikace zimní poloviny BULL (Býk).
Následující letní polovina roku teprve BUDE. Proto se Sluníčko, narozené za zimního slunovratu a podrobené lištičkami třem zkouškám během ledna až března, než začne v létě opravdu vládnout, jmenuje v pohádce Budulínek.
Hradisko Budeč je od přirozeného středu tamější sídelní oblasti kolem soutoku Labe s Vltavou ve směru západu Slunce v době zimního slunovratu. Bylo tedy pojmenováno po "pohádkovém" Budulínkovi, kdy se již vlastně rodí hřejivé letní období. Zdá se překvapivé, že se jedná o směr západu Slunce, logicky by se mělo Slunce narodit ráno. Může za to jeho matka. Rodičkou Slunce je vždy Novolunní dívka, která je "noční" a "nahá", její indická podoba se jmenuje Nackti. To proto, že novolunní srpek se objevuje večer a otvírá noc. Protikladná Úplňková sestra se objevuje k ránu a dopoledne, je tedy bohyní Úsvitu, jako je indická Ušas. Rodička může rodit pouze tehdy, když je, takže Slunce a zároveň nový den se zrodí již večer, z našeho současného pohledu předchozího dne. Proto dodnes slavíme Štědrý večer, čili předvečer narození Ježíše 25. 12. Proto i ve středověku začínal liturgický den už předchozí večer západem Slunce.
Indický Buddha je zbožněním třicetiletého Saturnova roku, přesněji dlouhého 29,5 roku. Rodí se jako kterýkoli jiný sluneční héroj, prožívá následující cykly, aby v 29. roce dospěl k prozření. Proto je v jeho jméně také použit prastarý kořen B.D. Mýtus je již ale poměrně pozdní, takže obsahuje velkou nepřesnost. Matka Maja sice rodí Buddhu tentokrát na východním obzoru správně z pravého boku, ale chybně pak po sedmi dnech umírá. To by zemřela za podzimní rovnodennosti, kdy se naplnil součet 180 dnů + 7 dnů celkové délky letní poloviny roku. Rodit nové Slunce sedm dní před podzimní rovnodenností opravdu nejde. Staří Římané správně slavili Saturnálie v době zimního slunovratu.

Zjištění původu pojmenování hradiska Budeč je kamínkem do mozaiky pro ztotožnění hradiska zvaného dnes Hradsko s Psovem/Pšovem, rodištěm kněžny Ludmily. Toto hradisko je totiž zase ve směru východu Slunce za letního slunovratu, čili v době vyvrcholení vlády Psa, zoomorfikace letní poloviny roku. Tím zároveň s Canburgem z roku 805. Hradsko bylo starým ústředím oblasti a Budeč později založeným údělným hradiskem. Princip známe z mýtů. Letní PES v podobě rybáře, tesaře apod. nalézá robátko Sluníčko připluvší v košíku apod., přijme ho za vlastního syna a stará se o něj. V pohádce o Budulínkovi je oním Psem dědeček, což je aktualizované zástupné vyjádření, že není skutečným otcem Budulínka. Hradisko Psov a jeho kníže se tak stará o údělné hradisko Budeč a jeho údělníka.

Bude toto výše uvedené také v mé knize, jejíž dokončení slibuji už snad čtvrtým rokem. Snad se následující jaro již skutečně dokončení podaří.